Výměnná studentka

Kapitola 18

Sakra, nemůžu ho tady nechat.

Když jsem ho nějak dostala ke mně domů, uložila jsem ho ke mně do postele a přikryla ho. Chvíli jsem se na něj dívala, jak v klidu spí, přitom vypadal tak spokojeně, i když měl takové problémy. 

Potom jsem si vzala deku a chtěla si jí roztáhnout na zem vedle postele, ale v tu chvíli mě něco chytlo kolem pasu, když jsem se otočila tulil se ke mně Hyung-soo a přitom spal. 

Chtěla jsem mu dát ruce pryč, ale v tu chvíli mě stáhl k sobě. Začalo mi tlouct srdce a naskakovat husí kůže z toho, jak na můj krk dopadal jeho teplý dech. 

Chtěla jsem se vyvlíknout, ale držel mě pevně, jakoby se bál. Když jsem se na něj otočila, obočí měl pokrčené a tvářil se tak zvláštně, nevím, jestli naštvaně, nebo smutně, nebo možná i zoufale. 

Když mě furt držel, tak jsem to potom už vzdala a usnula takhle... v jeho náruči. 

Probudilo mě jeho vrtění ,,Je ti dobře?" zeptala jsem se ho a on se jen na mě nechápavě díval. 

Pak si všiml jeho ruky, jak mě drží a bleskově mě tou rukou přitáhl blíž k němu tak, že jsme měli obličeje od sebe pár centimetrů ,,To jsem ti tak chyběl?" řekl a pousmál se. 

,,Fajn, příště tě nechám na ulici." řekla jsem drze a pousmála se, jako on ,,Proto sis lehla ke mně?" nadzvedl obočí.

,,Co? Ne! To ty sis přitáhl mě." obvinila jsem ho a on se jen uchechtl ,,Jasně." řekl a mrkl. 

Sakra srdce! Trochu se seber! Chtěla jsem se zvednout, ale on mě chytl ještě pevněji ,,Proč jsem tady?" zeptal se ,,Nemohla jsem tě tam nechat." řekla jsem upřímně.

,,Díky." řekl a usmál se na mě. Vážně?! Vážně mi je vděčný? 

Vstala jsem a koukla na hodiny ,,Sakra." řekla jsem si potichu, bylo už jedenáct a já měla jít s Kun-soo na oběd a nakupovat. 

Začala jsem se rychle chystat ,,Ty někam jdeš?" zeptal se Hyung-soo zatím, co já tam běhala po pokoji ,,Jdu na oběd s Kun-soo." řekla jsem ve spěchu ,,A to mě tu necháš?" 

,,Chceš snad jít s námi nakupovat?" řekla jsem pobaveně ,,Bože, jen to ne." řekl a zahrabal se do peřin. 

V koupelně jsem se převlíkala, když v tom jsem uslyšela klepání. Sakra, snad Hyung-soo nepůjde otevřít. 

Rychle jsem se snažila obléct a utíkala ke dveřím. Pozdě... stála ve dveřích Kun-soo a koukala na Hyung-soa.