Úkoly jsem si dělal jen v jídelně. Bylo to proto, že tam bylo nejlepší světlo a ticho. Jen mě znervózňoval ten pocit, že mě někdo oknem do zahrady sleduje. Nikdy jsem se neodvážil tam pohlédnout. Dnes jsem se rozhodl, že se tam podívám. Kouknul jsem se z okna a tam bylo něco. Taková divná černá postava se spoustou zubů. Rychle jsem zavřel oči, a když jsem je znovu otevřel, nikdo tam už nebyl. Myslel jsem, že to byl přelud, do té doby než jsem uslyšel vrznout vchodové dveře...
ČTEŠ
Hororové lepidlo
HorrorHororové lepidlo, příběhy na dobrou noc. Zapněte si světlo, pozdravte svého Karla v chodbě a můžete se pustit do čtení. To, že vás mezitím sežere Karel, který žije pod vaší postelí, už nebude můj problém. Možná dorazím na váš pohřeb. Karle, nevíš...
