Výměnná studentka

Kapitola 20

Po chvíli jsem ucítila, jak mě zvedá a nese pryč.

Položil mě na postel, přikryl a odešel on na gauč. Pro sebe jsem se usmála.

Ráno mě vzbudil budík. Zvedla jsem se a začala se chystat, pak jsem si všimla, že Hyung-soo furt spí, tak jsem ho šla vzbudit. 

Když jsem se ho dotkla, byl úplně studený ,,Hyung-soo vstávej." řekla jsem a žduchla do něj. ,,Achjo" vzdychl a zvedal se ,,Máš sakra nepohodlný gauč." řekl a šel do koupelny.

♡

Ve škole se nic moc nestalo. 

Po obědě za mnou přišel Ji-wook ,,Jak ti je?" zeptal se starostlivě ,,V pohodě, proč?" nechápavě jsem se zeptala.

,,Jen kvůli tvojí mamce, takže si to vyřešila?" sakra úplně jsem na to zapomněla ,,No víš." 

,,Chápu, že to nechceš probírat." řekl a chtěl odejít. Bylo to tak pěkné, že má o mě starosti a mu se jedině tady s tím můžu svěřit.

,,Počkej," zastavila jsem ho ,,nechceš mě po práci vyzvednout?" usmála jsem se na něj a on na mě kývl.

♡

Doma jsem si odhodila tašku a vyrazila pomalu do pekárny. Na chodbě jsem se potkala s Gyu-ri a tou její kámoškou... sakra byly hodně cítit cigaretami, trochu se bojím, s kým se Gyu-ri baví. 

Po práci mě vyzvedl Ji-wook, jak jsme se domluvili. 

,,Tak co?" zeptal se ,,No nevím." uchechtla jsem se ,,To si mě sem volala jen, abych tě doprovodil?" zeptal se a nadzvedl obočí.

,,Promiň já-" 

,,V pohodě mi to nevadí." přerušil mě a usmál se, ale nepodíval se na mě ,,Jen nevím, jak začít." 

,,Prostě mluv." řekl a začal mě poslouchat.

,,Upřímně, nechci za svou matkou jet. Chce mě tam, protože jí opustil další chlap a nechce být sama. Normálně bych tam jela, protože vždy jsme aspoň s babičkou a dědou, ale oni museli někam odjet, takže tam nemám vlastně důvod jet." řekla jsem mu a on si jen povzdychl.

,,To máš tak špatný vztah s mamkou, že radši budeš sama na Vánoce?" kývla jsem hlavou na souhlas ,,A s taťkou by jsi nechtěla být?" zeptal se.

,,Říkala jsem ti, že jsem ho od dětství neviděla." řekla jsem a on se na mě podíval.

,,A najít ho nechceš?" zastavila jsem se ,,Jak to mám udělat, když mi mamka o něm nic nechce říct a babička to samé." řekla jsem sklesle.

,,Pokud by jsi byla schopná zjistit jenom jeho jméno, tak ti potom pomůžu." podívala jsem na něj nechápavě.

,,Můj otec je policajt, možná by mi pomohl." usmál se na mě nadějně ,,Ale my jsme v Koreji." namítla jsem.

,,Jak můžeš vědět, že tu taky není." řekl a já se nemohla divit jeho optimismu.

,,Když jsem byl u tebe, viděl jsem na lednici magnetku, je to suvenýr ze Seolu z roku 2000 a jak tak už trochu znám tvou matku, neřekl bych, že to je její, ale od tvého otce. Co když se rozhodl jít tady." řekl a já se mohla jen divit.

,,Nechceš se stát detektivem?" řekla jsem a zasmála se. 

Když jsme došli před mojí ubytovnu, chtěla jsem se s ním rozloučit, ale někdo směrem k nám začal řvát.

,,Sakra víš, jaká je venku zima, kde jsi tak dlouho? Nedala si mi klíče, tak tu na tebe jak debil čekám a-" zarazil se Hyung-soo, když ke mně došel a uviděl Ji-wooka.