What Happened?

10. A už to začíná

Naruto ležel v klubíčku schoulený pod dekou. Stále měl na očích šátek.
„Můžu ti ten šátek sundat?" Raději se zeptal, nechtěl ho vyděsit.
Naruto lehce přikývl.
Opatrně mu tedy šátek rozvázal a sundal mu ho.
Na Itachiho se upíraly dvě ledově šedé oči zčervenalé a opuchlé pláčem.
„Můžu ti ošetřit ty ruce?"
Naruto oddálil své ruce od své hrudi a natáhl je k Itachimu.
Itachi mu je opatrně chytil a ještě je kousek natáhl tak, aby byly až po lokty mimo postel.
V této poloze však hrozilo, že spadne z postele, tak si sednul na okraj postele před Narutovo břicho a jeho ruce si dal na kolena.
Opatrně mu je začal omývat studenou vodu a žíňkou. Tohle určitě musí bolet, ale on se ani nehne a nevydá ani hlásku.. (Itachi)
Když mu ruce a rány omyl od krve, tak je otřel ručníkem a rány vydesinfikoval. Pak už mu ruce pouze ovázal obvazy.
Cítil, že je Narutovi nepříjemné, že se ho dotýká, ale nemá sílu se bránit, tak se zvedl z postele a ruce mu položil vedle něj. Chtěl odejít z místnosti.
„Zůstaň, prosím.." Ozval se téměř neslyšný, ochraptělý hlásek.
„Dobře."
Naruto mu na posteli udělal trochu místa, tak aby si mohl sednout, ale zároveň se nijak nedotýkali.
Itachi se tedy posadil vedle něj.
Naruto se již trošku uklidnil.
Po chvíli usnul.

Ibiki, Shisui, Shikaku, Shizune a Itachi seděli u Tsunade v kanceláři. Vzhledem k času, který zde trávili, se rozhodli přidat do místnosti pár křesel a gauč.
„To není dobré, v tomhle stavu nepřipadá v úvahu ho znovu připoutat ke zdi. Musí však být pod neustálým dohledem, takže ho budeme muset hodit někomu na krk, aby se o něj staral." Konstatovala Tsunade.
Pohledy všech přítomných se stočily na Itachiho. Itachi jen pokrčil rameny a přikývl.
„Dobrá tedy, vy ostatní budete hlídat Narutův stav tak, jako doteď. Vše co jsme zde řešili pak prosím vyřiďte Inoichimu."
„Hay, Hokage-sama."

___________________

Inoichi seděl na židli u stolu v rohu u dveří.
Naruto ležel stále stejně, jako než usnul. Ale teď už byl vzhůru. Prázdný pohled směřoval někam před sebe daleko a do prázdna.
Inoichi se na něj zamýšlené díval. Bylo by minimálně hrubé, kdybych mu proniknul do mysli, nehledě na to, že jeho chakra se opět hodně změnila. Nejspíš bych se do jeho mysli ani nedostal.
Ze zamyšlení ho vytrhla až dutá rána, jak něco dopadlo na podlahu.
Inoichi sebou škubnul, okamžitě vyskočil na nohy a rozhlížel se, co ránu způsobilo.
Zjistil to velmi rychle.
Rychlým krokem se přemístil k Narutovi, který byl napůl rozplácnutý na zemi jako žába. Jednou rukou se zachytil za čelo postele a zbrzdil tak pád. Ovšem to si vybralo jistou daň na jeho ovázaném zápěstí. Rány pod obvazy byly dost hluboké, takže ruka, kterou se zachytil o čelo postele začala znova krvácet.
Inoichi pomohl Narutovi zpátky na postel. Defakto ho spíš na tu postel ze země zvednul.
„Počkej chvíli, zajdu pro další obvazy." Pak vyšel z místnosti.

Prošel dlouhou chodbou, párkrát zahnul a vešel do velké místnosti zařízené jako něco mezi kuchyní, jídelnou a obývacím pokojem.
„Co říkala Tsunade?"
„Naruta dostal na starost Itachi, my ostatní máme kontrolovat jeho stav tak, jako doteď." odpověděl Shikaku.
Inoichi s přikývnutím podával Itachimu lékárničku.
Itachi lehze pozvednul obočí a podíval se na něj.
„Chtěl se postavit a spadnul, rukou se chytil o rám postele a rána mu začala znovu krvácet."
Itachi se zamračením přikývl a vyšel z místnosti směr pokoj s Narutem. To není dobré, je nebezpečné, aby se ta rána otevírala znovu. Byla dost hluboká i předtím a tohle to akorát zhorší. Budu ho muset mít neustále pod dohledem,aby si neublížil a náhodou někde nevykrvácel. (Itachi)

Otevřel dveře do pokoje a vešel. Pak zavřel a přidřepnul si před Naruta.
„Co jsi vyváděl?" řekl s pohledem upřeným na krví nasáklý obvaz.
Naruto k němu opatrně natáhnul ruku a nechal si sundat špinavý obvaz.
„Potřebuju na záchod.." řekl tiše.
Itachim projela vlna lítosti. Nemůže se ani postavit, natož někam dojít. Přikývl. Ránu znova vydesinfikoval a pevně převázal.
„Pak zavolám Shizune, aby ti ty rány zacelila. Promiň, teď ti musím zase zavázat oči a vezmu tě na ten záchod." Itachi uviděl strach v Narutových očích, když zmínil, že mu znova bude odepřen zrak.
Baka! Nejspíš má trauma i z toho, jak měl u Orochimara několik měsíců zavázané oči a nevěděl, co se mu zase stane. Itachi se v duchu prolínal, že je to nenapadlo dřív.
Chytil Naruta a vyzvednul si ho do náručí jako princeznu. Až teď si uvědomil, jak je vlastně Naruto lehký. Se svými 170 centimetry vážil jeho odhadem asi 35 kilo.
„Bude to v pořádku, pokud budeš mít jenom zavřené oči?" zeptal se přívětivě Itachi.
Naruto jenom trhaně prikývnul. Nebylo mu vůbec příjemné, že ho Itachi drží v náručí. Cítil se tak neskutečně trapně. Itachi byl navíc o něco málo přes 10 cm vyšší než on a to mu na štěstí dvakrát nepřidalo, taky byl zrovna mnohonásobně silnější.
Itachi odnesl Naruta se zavřenýma očima na záchod.
Když Naruto vykonával potřebu, tak ho Itachi držel v podpaží a tělem byl otočný pryč. Hmmm... Jak asi vypadá tam dole?... Počkat!... Na to sakra myslím?!.. Vždyť do toho mi nic není a ani to nechci vědět!..

Itachi pak Naruta odnesl zase zpátky a položil ho do postele. Sám si sednul na židli ke stolu, kde předtím seděl Inoichi.

Po chvíli se zvednul a zašel pro Shizune. Ta dala Narutova zápěstí do pořádku.

Naruto chvíli po jejím odchodu usnul neklidným spánkem.

Itachi ho ze svojí židle pozoroval. On je tak kawaii. Chci, aby byl jenom můj. Počkat, co že to chci? Vždyť je to skoro můj kamarád. A je v týmu se Sasukem. A beztak stejně není gay.