The little hero /avengers ff/

Úkol navíc

U vznášedla už čekal Steve s Nat. Okolo nich pobíhali agenti společně s Rumlowem. 

,,Rád vás vidím agentko Parker." podal mi ruku.

S úsměvem jsem ji přijala a nastoupila. Chvíli vládlo ticho, dokud ho Rumlow nepřerušil: ,,Naším cílem je mobilní plošina na odpalování satelitů Lemurien Star." 

,,Požadavky?" pronesl zamyšleně Steve.

,,Miliarda a půl. Patří SHIELDU." odpověděl stroze Rumlow.

Dál už jsem neposlouchala. Z myšlenek mě vytrhl až výskok Steva. 

,,Slyšela jsi Rumlowa. Žádný schopnosti." upozornila mě Widow. 

,,Jo jasně." odpověděla jsem nepřítomně a seskočila bez padáku. 

Ne že bych na něj zapomněla, ale schopnostmi jsem dokázala pád nenápadně ubrzdit. Chytla jsem se jedné z tyčí, které byly postaveny na palubě lodi a jako pirát-ne jako Fury-se svezla dolů. 

,,Má to být potichu Sky, vlez dovnitř a ve strojovně se potkáme." přetlumočila mi jejich plán Nat.

Jen jsem kývla hlavou, což stejně nemohla vidět a vlezla otevřeným oknem dovnitř. Vážně nechápu, kdo si otvírá okna na lodi. Okamžitě jsem zašmátrala na záda pro šíp a na bok pro luk. Byl tam jen jeden agent, kterého jsem s přehledem zpacifikovala. Žádné schopnosti. Zopakovala jsem si pro sebe v duchu. Sice jsem uměla zacházet s pistolí, noži a lukem, dokonce jsem se i trefila, ale pořád mi to nešlo tak dobře jako schopnosti. V chodbě se procházelo několik ozbrojených agentů, kteří ale byli ke mně otočení zády. Jejich hlavami proletěly do pár vteřin šípy. Vítězně jsem se usmála a šla hledat místnost s názvem STROJOVNA. Po pár minutách a zabitých agentech jsem ji konečně našla. U jednoho z počítačů stála Black Widow a něco do něj ťukala. 

,,Zdravím." vylekala jsem ji.

Cukla sebou: ,,Zrychli to trochu. Nemám na to celej den." 

Přistoupila jsem k počítači a vpustila do něj trošku více elektřiny, aby se přenos na flešku zrychlil, i přes to nějakou minutu trvalo.

Do dveří vpadl Steve i s nějakým mužem: ,,Co tady vy dvě provádíte? Řekl jsem žádný schopnosti a ještě k tomu děláte něco, co nebylo v rozkazech."

,,Zálohuju harddisk to je takovej užitečnej zvyk." odsekla nezaujatě Nat.

,,Ohrožujete celou misi." vyčítal nám Steve.

,,Hotovo." přerušila jsem jejich dohady a uklidnila schopnosti.

V tom se ale muž zvedl a hodil směrem k nám bombu. Steve ji odrazil štítem a s Nat proskočili do vedlejší místnosti, kterou dělila skleněná stěna. Teď to musí vyjít. Opět jsem rozžhavila schopnosti a vzdušným štítem bombu obalila. Vybuchla, ale kromě odřené podlahy, neudělala větší škody. 

,,Žádné schopnosti." zopakoval Rogers.

,,Zachránila jsem ti prdel, tak si nestěžuj." odfrkla jsem.

,,Mluv slušně." okřikl mě. 

Jen jsem protočila očima a odešla ze strojovny. 

--

Quinetem jsme doletěli do Washingtonu. 

,,Na našeho pirátka teď vážně nemám náladu." zabručela jsem naštvaně, čímž jsem si vysloužila káravý pohled Natashy a Steva. 

Jakmile jsme přistáli, Cap odešel za Furym vyříkat si, co kdo měl za úkoly a taky mu za náš úkol navíc vynadat. 

,,Co tady teď budeme dělat?" zeptala jsem se otráveně Nat, když jsme seděly zasedačce. 

,,Budeme tady asi až do neděle. Koná se tady i pohřeb Peggy, takže nebudeme muset potom zase zpátky do NY." vysvětlila Nat.

,,Ani jedna z nás na ten pohřeb ale nejde." poznamenala jsem.

,,Já vím, ale Rogers si potřebuje vyčistit hlavu a ty taky. Pár dní mimo Tower vám prospěje." seznámila mě se svojí očišťovací kúrou. 

,,A co teď. Jako přesně v tenhle moment." povzdychla jsem si a zabořila se více do židle.

,,Ukážu ti pokoj." odpověděla stroze Nat a táhla mě ze zasedačky. 

Pokoj sice nebyl takový, jaký jsem měla v Toweru ale na pár nocí postačil. Myšlenky se mi po odchodu kamarádky zase zatoulaly k Buckymu. Musela jsem pořád přemýšlet, kde je a doufat, že mu nic hrozného nedělají, i když jestli je u Hydry, tak asi doufám zbytečně. Vzpomněla jsem si na svoji jizvu přes půl těla. Nad vzpomínkou, jak do mě Bucky reje nůž jsem se nepříjemně ošila. Únavou jsem usla. 

--

,,To tady vážně spíš v čistý posteli v uniformě?" probudil mě hlas Steva.

,,No co, nestihla jsem se převléct. Spánek byl silnější." bránila jsem se.

,,Převleč se a za 15 minut v hlavní hale. Chci ti něco ukázat." řekl důvod svého příchodu. 

Neochotně jsem zalezla do koupelny, abych smyla všechnu tu špínu, pot a nepříjemné myšlenky. Po asi půl hodině ve sprše jsem se odhodlala vylézt a udělat ze sebe něco, co by se více podobalo člověku. Po dalších několika minutách jsem se vypotácela z pokoje do hlavní haly. 

,,Víš, že 15 minut není hodina?" stěžoval si ihned Cap.

,,Jo vím, ale potřebovala jsem trochu více času." zamumlala jsem. 

Steve se rozešel k výtahu a poté jsme společně sjeli ke garážím, kde nasedl na svoji motorku.

,,Na tomhle už nejedu. Ne s tebou." protestovala jsem.

,,Nic jinýho ti nezbývá." mykl nezaujatě rameny.

,,Jestli mě tom zabiješ..." hrozila jsem.

Jen protočil očima a do rukou mi vecpal helmu. Objala jsem ho okolo pasu a on se vysokou rychlostí rozjel z garáží.

---------------------------------------

Tato kapitola je taková nudnější, já vím.  Počítám, že když si tuto fanfikc čtete, takže jste viděli Captain America: Winter Soldier/Kapitán Amerika: Návrat prvního Avengera. 

Kam ji Steve vezme? 

Kdy se vrátí do NY? 

Přemýšlím, že bych dneska vydala ještě jednu kapitolu, ale to záleží na vás<3 jestli budete chtít, napište do komentářů!

LOVE YOU<3