Výměnná studentka

Kapitola 22

Šla jsem si teda taky lehnout, ale když jsem skočila do postele, skočila jsem na někoho.

,,Hej! Co tu děláš?" zeptala jsem se a hned se překulila na druhou stranu postele ,,Hele, na tom gauči se fakt blbě spí a je mi na něm zima chceš, abych byl nemocný?" řekl ukřivděně.

,,To hodláš spát tady?" řekla jsem furt překvapeně, snažila jsem se to zpracovat.

,,Proč? Nedokážeš vedle mě usnout?" řekl a ušklíbl se s nazdvihnutým obočím ,,Tss." vydala jsem ze sebe a otočila se k němu zády. 

Co to se mnou je? Není to vtipné? Kdo by řekl před měsícem, že budu spát vedle Hyung-soa. Usmála jsem se pro sebe a šla spát. 

Ráno jsem se vzbudila s jeho rukou na mém těle. ,,Achjo." povzdychla jsem si dala jí pryč. Dokážeme rozhodit hned po ránu. Šla jsem do kuchyně se nasnídat. 

Potom jsem uslyšela zaklepaní. Rychle jsem šla ke dveřím ,,Ahoj Myung-sook, nenechala jsem u tebe nabíječku?" vyhrkla na mě Gyu-ri.

,,Ne tu jí nemáš, naposledy jsi u mě byla tak před týden." řekla jsem ,,Já vím, ale už fakt nevím, kde by mohla být, není třeba zapadlá?" řekla a vtrhla ke mně. 

,,Gyu-ri!" štěkla jsem po ní, ale pozdě. Otočila se na mě s překvapeným výrazem a ukázala na Hyung-soa v mé posteli. 

Začala se usmívat od ucha k uchu a přitom byla furt šokovaná ,,Ty..?" vydala ze sebe a chtěla se začít smát. Dala jsem jí ruce před pusu a vyšla s ní před pokoj. 

,,Není to tak, jak to vypadá." řekla jsem a ona se jen šibalsky usmála ,,Jasně, no nic tak já jdu." řekla a hned zmizla. Plácla jsem se do čela ,,Achjooo." 

Vrátila jsem se do pokoje ,,Nakonec se bavíš s Gyu-ri." řekl a koukal na mě z postele ,,Nikdy jsem netvrdila opak." namítla jsem.

,,Ale jo, při našem prvním setkání." řekl pobaveně a já si na to vzpomněla. Usmála jsem se a šla do koupelny.

♡

,,Budeš mít zase svojí motorku?" zeptala jsem se ho po cestě do školy. 

,,Až se otec s ní vrátí, tak jo." řekl klidně.

,,Vrátí se?" řekla jsem a podívala jsem se na něj smutně ,,Jo, jen to potřebuje vstřebat." řekl a pokračoval ,,Vstřebat?" zopakovala jsem si pro sebe. 

Možná si toho všiml, ale nechtěl očividně o tom mluvit. Ve škole se nic nedělo jako obvykle ještě, že tam mám Kun-soo. 

Po škole jsem byla sama, protože Hyung-soo někam šel. Mezitím jsem všem zavolala, udělala něco do školy a válela se. Dneska jsem do práce nešla, tak jsem doufala, že až přijde Hyung-soo, půjdeme někam. 

Musela jsem na chvíli usnula, protože když jsem se znovu podívala na hodiny bylo už 8 a on furt nepřicházel.

Zkusila jsem mu zavolala, ale nezvedal to. 

Uběhla další půl hodina a nic, začínala jsem o něj mít strach. 

Oblékla jsem se a šla jsem ven. Jo... je to sakra velké město a určitě nebude lehké ho najít, ale šla jsem na místo, kde jsou doufala, že bude, protože jsem ho tam vždy našla... na hřbitově.