Kapitola 29

43 6 0
                                    

Po chvilce mě pod peřinou našel ,,Mám tě."

Když jsem uviděla jeho obličej těsně před mým, moje srdce zase začalo vyvádět. Usmál se na mě ,,Copak?" řekl a šibalsky se usmál. 

Rychle jsem se vymotala z peřin a vstala, on taky a podíval se na mě. Nemůžu říct, že se podíval nechápavě, protože moc dobře věděl, proč jsem se tak zvedla, jen se nad tím usmál.

,,J-já musím si jít umýt ruce." řekla jsem a v duchu se probodla... usmál se a vstal. Zrychlila jsem a směrovala si to ke koupelně. 

Už jsem sahala na kliku, když v tom mě bleskově otočil a přitlačil na dveře ,,Co tak najednou?" řekl a pousmál se. Nemám spíš nějaké nemocné srdce? Proč furt tohle dělá?! 

Začala jsem se červenat, vím to. Sklonil se ke mně ještě víc ,,To tě tak znervózňuju?" řekl a já zatajila dech. 

Sebrala jsem odvahu a koukla se na něj... koukla mu do očí. Hned se moje oči setkaly s jeho. Měl tak krásné hnědé oči, tak krásně čokoládové. 

Stáli jsme takhle opravdu dlouho, nebo aspoň mi to tak připadalo, ale potom se ozvalo klepání ,,Myung-sook!" hned jsem se podívala na dveře a hned na Hyung-soa. 

Chtěla jsem odpovědět, ale jak uviděl, že chci něco říct, dal mi ruku na pusu. Byla to Gyu-ri. ,,Myung-sook?!" volala dokola. 

Po chvíli odešla, když jsem jí neodpovídala. ,,Hej, co když chtěla něco důležitého?" vyjekla jsem po něm.

,,Tak běž za ní no." řekl a dal ruce pryč, které měl položené vedle mojí hlavy a odstoupil. Probodla jsem ho pohledem a rychle vtrhla do koupelny. 

Hned jak jsem zalezla, snažila jsem se uklidnit svoje srdce a vzpamatovat se. Co to s tebou sakra je...?!

Když jsem vyšla, bral si batoh a někam odcházel ,,Kam jdeš?" zeptala jsem se ho.

,,Proč? Bojíš se snad o mě?" řekl s úšklebkem ,,Jen tě nechci zas tahat opilého ze hřbitova." řekla jsem chladně a on mě probodl očima.

,,Jdu si jen něco zařídit, možná se vrátím až ráno." řekl a zmizel. 

,,Co si jde zařídit?" řekla jsem si potichu a šla si sednout na gauč. Rozhodla jsem zavolat Min-hee a ona mi to konečně po dlouhé době zvedla. 

Chvíli jsme pokecaly o škole a ona mi nadšeně vyprávěla o klucích, co tam má... asi jí nikdy nebude zajímat něco jiného. Bylo už pozdě a Hyung-soo se nevracel, tak jsem si šla lehnout.



Ráno jsem zaklepala na Gyu-ri a naštěstí byla doma ,,Půjdeš se mnou do školy?" zeptala jsem se a ona jen nadšeně kývla. 

Když jsme šly po tichu vedle sebe, z ničeho nic se zeptala ,,Tak co Hyung-soo?" 

Výměnná studentkaKde žijí příběhy. Začni objevovat