Když jsem se znovu podíval na steva furt tam stal koukal se na me s úsměvem od ucha k uchu
S: dobrá jime každý z nas teď začne vymazavat program za programem a ted kdo si bude pamatovat míň a míň je program
Zdálo se mi to jako Dobrý nápad a tak jsem řekl stevovi aby zapl počítač a on tak opravdu učinil
H: jime je jasné ze on je program nemusíš to dokazovat
J: ale musím jinak nezjistíme kdo z nas je skutečný myslím opravdu skutečný
A: dobrá jime dělej co musíš budeme tu at se bude dít cokoliv
A tak jsem se dal do práce začal jsem mazat program za programem a pak když jsem byl skoro u konce Steve začal křičet malém mi praskly ušní bubínky celá místnost se začala třást a ja...utekl jsem od svých přátel kteří při mě stáli. Když jsem utíkal po chodbě nevím proč jsem utíkal prostě jsem utíkal jakmile jsem zahl za roh narazil jsem do me kamarádky Jane halsové
H: jime jsi...jsi v pořádku
J: ano
Odvětil jsem když jsem ji pomahal zbirat papíry co ji spadli na zem
ČTEŠ
umělá inteligence
Terrortenhle příběh vznikl na přání nightmare_45 doufám že se ti bude líbit. zároveň je tento příběh inspirovaný kanálem pixelorez ( doporučuji se podívat jsou tam podobné příběhy i jiné příběhy a mě samotného to neskutečně baví )
