Dragon slayer part 2 (mha)✔

70. rekapitulace

,,Katsuki, teď v žádném případě chrápat nebudeš. Chceme vysvětlení." Řekla rázně máma a já jen naštvaně zabručel. Nakonec jsem se otočil k nim čelem a otráveně se zašklebil. ,,Jednoduše... S Kirim jsme se bavili už jako malé děcka, ale on o pár let později zdrhnul a objevil se, až když ho přivezli na výběr. To jsem ale ještě nevěděl že je drak, takže jsem ho chtěl původně zabít. No a jelikož jsem ho později potkal a vzal ho k sobě, tak se to trochu víc semlelo, my skončili spolu, Deku si našel půlence, ke kterému se taky ještě dostanu, no a pak byl unesen Denki. Ten čirou náhodou skončil s tím fialovým magorem, který malém zabil Icyhota, což je ten půlenec. No ale to bylo až po tréninku na ty souboje, které dopadly tak jak dopadly. No na ty vtrhl Endeavor, ten idiot byl půlencův fotr, který chtěl mě, jakožto prince. Deku ale řekl, že je princ on, no a všechno se to dostalo až do bodu, kdy se Shinso s Todorokim malém zabili, my přišli malém o život v Ledových pustinách a Pikatchu se mezitím vychrápal se Shinsem, se kterým později utvořil pouto. Jo a ta zmrzlina zůstala v Pustinách, protože musel převzít místo Endeavora, takže teď Deku někde depkaří. Víc podrobností nepotřebujete. Teď mě nechte spát."

Tohle bych nepochopil kdybych si to neprožil. ,,Bakugo tím chce říct, že se známe už dlouho a momentálně je fakt unavený a nemá náladu na nic." Řekl jsem nervózně a jeho rodiče se na sebe nechápavě podívali. ,,Takže ty jsi ten drak, co nás dotáhl na hrad ?" Zeptala se královna a já kývl. ,,Masaro, mám pocit že blázním." Hlesla a následně opustila pokoj. ,,Ještě si promluvíme... Pošlu vám sem někoho s jídlem." Řekl a já se děkovně usmál. Jakmile za sebou zavřeli dveře, svalil jsem se na Bakuga. ,,Ty jsi jim to nemohl říct nějak normálně ? Pochybuju že něco z toho pochopili. Hlavně když nemůžou vědět kdo je Icyhot, Pikatchu, nebo podobně." Zabručel jsem a on jen ledabyle pohodil rameny. ,,Pojď spát." Řekl tiše a následně mě obejmul. Bylo mu úplně jedno, že se po něm vůbec válím.

⏭

Nevím jak dlouho jsme spali, ale probudil jsem se večer. Na nebi už svítilo několik hvězd a i když bylo zataženo, šlo přesně vidět, kde se nachází měsíc. Opatrně jsem ze sebe sundal Kiriho a tiše se vydal do koupelny. Měl jsem celkem hlad, ale vadilo mi být špinavý a stále od krve. Teď když jsem vyspalý tak obzvlášť. Začal jsem si napouštět vanu a nakloněný přes okraj jsem sledoval, jak se plní vodou. Ani jsem si nevšiml vstupujícího rudovláska, dokud mi jeho ruce neskončily na pase. Líbnul mě na krk a opřel si hlavu o moje rameno. ,,Měl si ještě spát." ,,Bez tebe se mi nechce." Zabručel a já se pousmál. ,,Jestli nechceš jít do vany se mnou, tak být tebou změním názor..." ,,Do té hnusné vody jedině s tebou." Řekl s úsměvem a já natočil hlavu tak, abych ho mohl v klidu políbit. ,,Jsem rád že jsme zpátky." Hlesl jsem tiše a on kývl. ,,My povídej... Ale brzo bude úplněk, což bude menší problém." ,,To zvládneme."