First Sight

Nové město,Noví přátelé

Ach Ahoj já Jsem Kelly Chamberlain je mi 16 a bydlím teda bydlela jsem v Seattlu.Teď se stěhujeme do Rochesteru kvůli tátovi práci.Musela jsem opustit všechny
své přátele.

Jedeme už asi 4 hodiny a konečně jsem zahlídla značku Rochester."ach" povzdechla jsem si."zlatíčko neboj,najdeš si tu nové přátele" ujisťoval mě otec a pohladil mě po vlasech.

Koukám z okna ven a myslím na přátelé,ale najednou jsme zastavili u krásného bílého domu s velkou zahradou a se 2 balkonky.

Nevěřila jsem tomu byl tak úžasný,lepší než předtím.Vytahovala jsem pár kufrů z kufru ale jeden byl strašně zašprajclej a nešel vytáhnou,tak jsem se ho snažila vší silou vytáhnou. Povolil a já letěla na zem,kdyby mě nechytili něčí ruce.Zvedla jsem se a otočila.Stál tam,asi ten nejdokonalejší kluk,který ho jsem kdy viděla.

Má hnědé vlasy a krásné oříškové oči.usmál se na mě a řek"Nesmíš to tak lomcovat"usmál se na mě a kufr jedním zatáhnutím vyndal.

"No jasně když jsem ti to tak povolila" usmála jsem se na něj a vlasy co mi padaly do očí si zasunula za ucho."Já ho tam taky můžu vrátit"usmála jsem se na něj znova a rychle řekla"ne,ne děkuji.Já jsem Kelly"podala jsem mu ruku "já jsem Matthew Collins.Bydlím kousek od vás"a ruku mi taky podal."Chceš pomoc s těma kufry?"zeptal se a vytáhl další kufr."No tak jo,když už si tu"dořekla jsem a taky vytáhla pár kufrů z auta.Otevřela jsem dveře a vyšla po schodech s Mattem nahorů.Na třetích dveří byl papír s nápisem Kelly.Ihned jsem otevřela dveře a ztuhla úžasem.Byla tam velká přímo obrovská postel s nebesy a vedle ní malá skříňka.Zjistila jsem že tu mám i vlastní koupelnu a šatnu.Vzpomněla jsem si že tu je i Matt a že se celou dobu na mě kouká.Trochu jsem zčervenala."Donesu ti zbytek kufrů,hned jsem zpět"a mrkla na mě.

Pustila jsem kufry na zem a jeden otevřela.Vytáhla jsme fotku a položila ji na poličku.Začali se mi trochu lesknout oči.Byla na ní máma a já,když jsem byla ještě malá.Dvěma prsty jsem po fotce projela a z očí nechala ztýc jednu slzu."Jsi v pohodě" ozvalo se za mými zády a ucítila jsem ruku Matta na mém ramenu."Otočila jsem se a s úsměvem odpověděla"Jo,nic mi není.Jen mi něco spadlo do oka"."To je tvoje máma?Je ti velmi podobná.Těším se až jí poznám"."nepoznáš jí ona....ona je mrtvá"

dořekla jsem a úsměv na mé tváři zmizel."To je mi líto"povzdech a jeho ruce mě objali."To nevadí už je to dlouho."usmála jsem se a zahleděla jsem se do jeho očí.Jeho ruce mě už opustily,ale moc jsem si přala,aby zůstaly.

"Aha.Já už musím jít.Příjdeš zítra do školy?Rád bych ti pomohl najít tvojí třídu"."Jo zítra už jdu do školy"usmála jsem se a doprovodila ho ke dveřím."Tak čau"zamával mi a za první zatáčkou zmizel.