"Jak jako pracuješ?" křikl na mě Bucky. "Všechno ti vysvětlím, ale teď se uklidni nebo na mě příjdou."řekla jsem potichu. "Tady není co vysvětlovat, jsi zrádkyně." křičel na mě dost naštvaně. "Já nejsem zrádkyně a jestli nechceš přijít o všechno co jsi kdy měl tak mě nech ti pomoct." řekla jsem naštvaně. "Fajn, tak mluv." řekl a už se uklidnil. Už jsem se nadechovala že něco řeknu, když v tom se ale za mnou ozval Culen. "Tak ty bys chtěla tomu vojáčkovi pomoct, jo? Tak to máš smůlu." řekl chladně." Odveďte jí." řekl a sám odešel. Ke mě přistoupily dva vojáci a odvadli mě pryč.
Byla jsem v místnosti se všelijakými stroji a křeslem na které mě připoutali. "Víš hydra nikdy nedává druhou šanci, normálně bychom tě na místě zabily, ale tebe budeme ještě potřebovat." řekl Culen který právě přišel do místnosti. "Jen jsem chtěl ochránit přítele." odsekla jsem. "Tak to máš smůlu už nezachráníš nic, doktore můžete to spustit." řekl a já věděla co chtějí udělat. K hlavě mi přiložily takovou no ani nevím co to je, ale než jsem stihla cokoliv udělat mnou projela příšerná bolest. Nedalo se to vydržet až to nakonec přestalo a já upadla do bezvědomí.
Když jsem se probrala stála jsem v něčem co připomínalo rakev až na to že to bylo průhledné a vůbec jsem nevěděla kde to jsem ani kdo jsem já nebo ten pán naproti mě. "Kdo jste?" zeptala jsem se zmateně. "Jsem tvůj pán." řekl a zavřel mě do té rakve. A pak jsem cítila jen chlad.
Ták a máme tady další kapitolu doufám že se líbí.
Tak zase za týden.
Vaše Bety💚🖤💖
