Následky

1.1K 91 0
                                    

Když řekl, že je od policie a ukázal u brány doklady, pustili ho.

A vysoká paní s vážným výrazem ho vedla dlouhou chodbou.

"Máme tu spoustu hrozných, závažných případů."

Řekla, podívala se na něj a šla dál. Šli tou chodbou daleko. Jak šli dál, slyšeli víc a víc křiku.

Skoro na konci chodby otevřela jedny dveře. Byla to malá místnost.

A na stěně na proti dveřím bylo umístěné sklo a a za ním byla místnost, kde seděl Steven.

Byl bledý, vyhublý, dehydrovaný a pod očima měl velké modré kruhy z nedostatku spánku.

Protože děsivé sny ho nenechaly spát...

Vypadal jako stín.

"Komunikuje s vámi?"

"Ne, nevnímá nás. Co dnes přišel, nepromluvil. Byl u něj psychiatr. Řekl, že je na tom psychicky špatně. Všechno drží v sobě. A psycholog řekl, že neví, jestli někdy promluví. Řekl, že tenhle šok ho bude asi pronásledovat do konce života."

Policajt se podivil. To samé mu říkal ten kluk.

Musí si s ním později promluvit. Ale teď, teď musí vyřídit tuhle věc.

"Mohl bych si s ním promluvit?"

"Asi ano. Ale asi vám nic neřekne. Jak jsem říkala, zkoušeli jsme s ním, ale nic neřekl. Tak jsme mu dali papír a řekli, aby nakreslil svoji náladu, pocity.

Napsal změť stejných slov. Psal pořád a pořád stejné slovo."

"A jaké?"

"No...ježiši...už zase!"

Policajt se podíval jejím směrem.

Steven si asi nehty udělala krvavý šrám. Namočil do něj prst a začal na bílou zeď psát.

"Napsal tyhle slova." Řekla a vyběhla pryč. A potom vyběhla jinými dveřmi za sklem v té místnosti.

Chytila Stevena za pás a řekla: "To co teď uděláme, je pro tvoje dobro."

Přišli tam ještě dva muži a přikurtovali ho k posteli.

Policajt je nejdřív sledoval, ale potom se podíval na stěnu.

Na stěně bylo napsáno: "Mori, mori, mori,..."

Věděl, co to znamená. To slovo znaméná, zemřeš...

Později ke Stevenovi přišel policajt, když vypadal klidněji a měl vydezinfikovanou ránu na ruce.

Ptal se ho, co se stalo před tou nocí. O tom, co se tam nedělo. Prostě co viděl, ale on nic neříkal.

Mlčel a díval se někam do stropu, protože ležel přikurtovanej na posteli.

Po hodině policista odešel, protože Steven mlčel.

Nikdo nevěděl, co se Stevenovi v hlavě odehrává, že se mu ukazují vzpomínky z toho osudného temného večera.

A do těch vzpomínek mu tajemný hlas našeptává: "Mori, mori, mori,..."


6 variant smrtiKde žijí příběhy. Začni objevovat