Narodil jsem se jako jedna z mnoha andulek. Čekal mě příjemný a pohodlný život domácího papouška. Osud to ale chtěl jinak. Narodil jsem se totiž jako třináctý. Andulkám čísla nic neříkají, ale vám lidem očividně přijdou velice důležitá. Asi rok jsem si žil u svého chovatele, když přišel ten osudný den. Ani jsem nevěděl jak a už jsem byl pryč. Venku, od rodiny, od svých lidí, sám.
Několik dní jsem se potuloval po tom hrozném místě, všude predátoři, lidé, a takové obrovské příšery které kdyby se mě jen dotkly, už bych byl na onom světě. Po době dlouhé jako snad celý můj život jsem padl vysílený ke stěně když si mě všiml jeden člověk. Chtěl jsem utéct co nejdál to šlo, ale byl jsem příliš slabý. Člověk mě chtěl chytit nějakou kuklou kterou měl na hlavě. Chvíli stál, díval se na mě a mával kolem sebe svými křídly až nakonec kousek od něj zastavila příšera a z ní vystoupil další člověk. Přehodil přeze mě kus látky a odnesl mě do příšery. První člověk mezitím odešel.
Snažil jsem se uniknout, co největší silou jsem člověka štípl a sevření povolilo. Z posledních sil jsem vzlétl a uvědomil si, že odsud se nedostanu. Byli tam tři další lidé kteří zběsile mávali rukama aby mě chytily. A v zadní části příšery byli obrovské chlupaté bestie s vyceněnými zuby. Po chvíli mě opět chytli a dali mě na nějaké tmavé místo.
Čekal jsem. Všude byla tma, jen drobné paprsky světla svítily z děr v horní části toho místa. Měl sem neskutečný strach. Co se mnou udělají? Vyhodí mě opět ven? Předhodí mě těm velkým zvířatům? ptal jsem se sám sebe. Po dlouhé době se vršek odsunul a já okamžitě vyletěl ven. Nevěděl jsem kde sem. Všude byly neznámé věci. Zavrávoral jsem ve vzduchu a narazil do tvrdého povrchu. Na chvíli jsem necítil celé tělo, ale rychle jsem se vzpamatoval.
Jeden člověk mě znovu chytl do látky a dal do klece. Byla to ale jiná klec než kterou jsem si pamatoval ze svého mládí. Tahle klec byla nízká a dlouhá. To nebude pro papoušky. pomyslel jsem si. Dostal jsem vodu, kus jablka a po několika dnech mi bylo konečně teplo. Rozhodně to bylo lepší, než žít venku na ulici. Chtěl jsem zahnat zlé myšlenky a usnul jsem.
