Always for you (HP FF)

30. kapitola

Lidičky, zdravím u dnešní kapitoly. Opět, tyto řečičky já dávám na konec kapitoly, ale dnes tomu bude jinak. Mám na vás všechny prosbičku. Myslím, že mojí pravidelní čtenáři již poznali, k čemu tento příběh směřuje. A já bych byla moc ráda, kdybyste do komentářů psali, co byste chtěli do této "speciální" kapitoly dát. Beru vše, já bych si to nějak přebrala a rozhodla se. Děkuji za pozornost♥️

Čas pomalu, ale jistě běžel a Severus věděl, že narozeniny jeho lásky All se pomalu, ale jistě blíží. A mu nezbývalo nic jiného než přemýšlet, jak jí tyto její narozeniny udělat něčím kouzelné. Jako né že by neměl nápady, ale nevěděl, co z toho je dobré a co naopak ne. O tomhle by si rád promluvil s Regulusem a Oliverem, ale od té jejich hádky se nebavili a Severus měl až moc velké ego na to, aby na tom něco měnil. On sice věděl, že jim tohle hádání se dlouho nevydrží, ale on nechtěl být ten první, který se omluví, protože on k tomu neměl jediný důvod. To oni mu lezli do soukromí, a to on nemá rád.

Odpoledne seděl ve svém pokoji na posteli a četl si, venku pršelo, takže nemohl jít ven s All. Do pokoje z ničeho nic vešel Regulus s Oliverem. Moc dobře věděl, že tam ti dva jsou, ale ani se na ně nepodíval. "Ehm, Severusi?", řekl trochu nervózním hlasem Regulus. "Ano?", odvětil mu kousavě Severus. "N-no, víš, my bychom se ti s Oliverem chtěli omluvit, víme, že nám do tvého soukromí nic není. To jsme pokazili, omlouváme se", tohle Severuse docela potěšilo. "To je v pohodě, už to nebudeme řešit", odpověděl s úsměvem. Kluci si přisedli k němu na postel a povídali si spolu jako za starých dobrých časů, tohle mu opravdu chybělo. "Severusi, Alla bude mít zanedlouho narozeniny, že? Co plánuješ?", zeptal se ho Oliver. "No to je právě to, já nevím, co bych ji měl dát. Chci jí dát něco, na co bude dlouho vzpomínat, aby to nebylo jen tak obyčejné", odpověděl trochu smutně Severus. "Kamaráde? Já myslím, že sis právě na vše odpověděl", odvětil mu s úsměvem od ucha k uchu Regulus.

Alla dnes také seděla u sebe v pokoji na posteli a psala esej do lektvarů. Absolutně jí to nebavilo, takže přemýšlela o všem jiném, kromě lektvarů. Za chvíli bude mít narozeniny, vzpomene si na ni Severus? Určitě si vzpomene, vždyť ví, že má v ten den narozeniny. A bude pro ni něco chystat, nebo ne? Jí vůbec nešlo o nějaké honosné dary, ona chtěla být s ním a oslavit společně její narozeniny. Narozeniny strávené se Severusem by pro ni bylo něco neskutečného a byl by to nejhezčí den v jejím životě. Moc si to přála. Nepotřebovala vůbec nic, jen jeho přítomnost. Sama nechápala, kde se v ní takové silné city berou, ale byla za to šťastná. Se Severusem chodila do jednoho ročníku téměř pět let, ale začali být častěji spolu až po těch pěti letech. Ale že by jí napadlo, že to mezi nimi dopadne takto? To vůbec.