Hai, Sensei.

Chapter I.

"Sakra práce!" To se mi opravdu podaří zaspat snad každý pondělí co nastane? Budík mi sice úspěšně zvonil, ale to bych ho nesměl znova vypnout a spát pokojeně dalších 30 minut. Ono se to nezdá, ale ty minuty chybý později. No Mikasa je ve vedlejši třídě a jelikož jsme na střední hodiny nam začínají každému jinak. Začíná až o hodinu později tudíž si muže v klidu trochu připsat. Ale jelikož jsem zaspal Mikasa bude brzo stávat. - Aaa já jsem prostě absolutní pako. -

Co jsem přišel do kuchyně, jak jsem si myslel Mikasa vzhůru už byla. "Proč jsi mě nevzbudila?!" Řeknu spěšně a trochu podrážděně. "Nechtěl jsi ať se tolik starám, tak se nestarám." Hodil jsem na ni vše říkající pohled, vzal ve spěchu svačinu co mi udělala hodil jsem to do tašky. Převlečený už jsem byl a vlasy do všech světových stran a hurá do školy.

Jezdím busem 2 stanice, ale když se snažím a bežím jsem tam rychleji navíc mi autobus ujel. První hodina Chemie. Úžasný.

To, že máme první hodinu chemii bych možná za normálních okolností přežil, ale dnes naneštěstí jsme měli supl jelikož původní učitelka je nemocná. Veškeré její hodiny nahradil můj učitel němčiny a angličtiny Levi. Musím říct že hezčího chlapa jsem v životě neviděl. A to jich byla spousta.

Co jsem doběhl do třídy se na mě vrhly pohled všech včetně pana učitele. Lehce jsem se uklonil na omluvu. A potichu zalezl do lavice vedle Armina. Levi to všechno tiše pozoroval a jelikož to není prvně co jsem pozdě na jeho  hodiny to radši už ani nekomentoval. Co jsem usedl začal Levi znova s výkladem látky. Jelikož jsem talent na průsery radši jsem celou hodinu držel jazyk za zuby a snažil se vnímat, avšak jsem spíše tak tupě zíral před sebe na Leviho a nespouštěl z něj oči. Vjela mi do hlavy myšlenka jak moc zvrhlý je, že se mi libí učitel. Ale když nad tím tak přemýšlím...ani ne tolik. Však mu je 30. Mě do 20 zbývá par týdnu. A rozdíl 10 je nic. Například rodiče Armina jsou o 7 let. Tak co? Ten fakt, že jsme oba stejného pohlaví pomineme. V dnešních letech je to již normální, avšak mnozí si stále nezvykli.

Z této myšlenky mě až vytrhl Levi co předvolával 2 žáky aby spočítali  příklady, který jsem vskutku neměl tucha ako se počítají. No moje štěstí bylo až na tolik marné, že tam se mnou šel Jean, který toho věděl asi tak jako já. Chvilku nás tam Levi nechal si lámat hlavu a mezitím pobídnul ostatní, aby si příklady zapsali a sami taky zkusili do sešitu. Co viděl jak jsme se po dobrých 3 minutách nějak nehnuli z místa řekl ať nám Armin přiběhne dopomoc. Po nějaké učíté chvíli jsme se konečně dobrali výsledku.

Hodina pro nás tímto končila a my se odebrali na hodinu japonštiny. O nic moc lepší. Celý den byl poměrně zdlouhavý. Osobně jsem se těšil až odmaturuji. I když těžko říci. Yo i ne. Na jednu stranu budu mít po maturitě, ale plánuju na vysokou do hlavního města Japonska a to Tokya, jelikož školu s podobným zaměřením se u nás v malém městu vic jak 100 km od Tokya nenacházela. Avšak znamenalo  by to, že bych Leviho nevídal tak často. Možná snad vůbec. Diky bohu alepoň vim kde bydlí a ne neptejte se mě jak to vím. A on ve třídnici napsanou naši adresu taky. Alepoň neco mi dávalo jistotu. I když k čemu mu bude moje adresa až odmaturuju? Whatever.

Za dva týdny nám začíná zkouškové období. Pak máme měsíc voraz. A nakonec v neposlední řadě práce na portfoliích a samotná maturita. Ohledně našich portfoliích budeme mít samostatnou konzultaci s třídním což je právě Levi. V tu doby se zároveň budeme domlouvat pro nás nejlepší volbu ve školách  pokud by ho nechtěli pokračovat ve studiu.

—-
Time skip.
Čas zkoušek.

——

Poslední týden jsem strávil snad jen mimo školy ve svém pokoji snažící se naučit látku. Byl to vážně náročný čas a to jest teprve začátek. S Levim jsem se vydal pouze na hodinách němčiny což jsem měl 3x do týdne a navíc na hodinách angličtiny taktéž 3x do týdne. Často mě přepadávat hrozný pocit, že propadám láskou k učiteli. Mému učiteli. Nikde naštěstí nic nezjistil. A myslim, že ro tak bude i lepší. Pro nás oba a pro okolí.

Testy proběhly celkem pod velkým stresem. I když každý student to cítil jinak. Já měl stres opravdu velký. Se stresem bojují už déle, ale v tomhle ohledu je stres na prvním místě a ať se líbí či ne nezbavím se ho. A tak jsem možná nasekal pár zbytečných chyb. Výsledky se každopádně dozvím příští týden.

Testy probíhaly pondělí až středa. Dnes byl pátek a my jsme se s Arminem dohodli na společný oběd. Armin se avšak lehce někde pozdržel, tak jsem čekal před školou. Najednou jsem uviděl Leviho jak vykračuje ze školy. Hned jsem na něj zabodl pohled. Nikdy se k tomu nějak nevyjádřil. Nevěřím, že by si toho však nevšiml. Zrovna jsem na to pomyslel otočil se ne mě. Ajaaj. Odvrátil jsem pohled. Avšak po uvědomění, že je asi pozdě jsem na na něj podíval zpět. A to jsem si pouze už všimnul jeho ušklebku a následného nasedaní do auta a odjezdu. Ooooh ne ooo nenene tuší on něco?

V tu chvíli se zde ukázal Armin. "Děje se něco?" Zeptal se co mě viděl zírat na prázdné parkovací místo, kde ještě před chvilkou stal Levi. "Ajj všechno v pohodě." Usmál jsem se nevinně. Armin na mě koukl jakoby něco tušil avšak bez jakéhokoliv komentáře se vydal směr oc kousek od školy se mnou v patách.

Celý víkend jsem pak proležel v posteli Koukal na seriály a odpočíval po týdnech plného učení a testech. V neděli večer jsem se dozvěděl výsledky testu z japonštiny a angličtiny co se psali pondělí a úterý. Matika až příští týden. Musím uznat, že celku dobrý. Jsem líný to ano, ale když musím jsem celku inteligentní to tvor. No Mikasa mi dala zabrat. Ale má pravdu. Pokud chci na univerzitu v Tokyo musím mít dobrý výsledky. Takže její rady a nuceni do učení byly k užitku. Japonština dopadla sice o něco hůře jak angličtina ale 89 bodu z 100 dobrý. Aaa ajina byla 93/100. Hned jsem napsal Arminovi který měl jak jinak 100 z obojího. Nechápu.

Mikasa ukuchtila večeři a volala mě na jídlo. Rodiče byli na pracovní cestě a ještě nějaký patek zabere než se navrátí domů. "Co testy?" Zeptala se Mikasa co jsem dorazil na večeři. "Náhodu překonal jsem se." A pyšně jí ukazoval výsledky. Dočkal jsem se malé pochvaly a po večeři se klidil do postele a spát.

Druhý den ve škole byl rozvěšen rozpis jednotlivých konzultacích. Armin byl již zitra spolu s Annie a Connie. A a Sasha jsme byly ve středu a takhle pokračoval rozpis naši třídy na budoucí 2 týdny. Vždy to byla konzultace s naším třídním tudíž Levim po škole či o volné hodině.

Dny ubíhaly jako voda pro změnu tento týden. Co jsem po posledním zvonění ve středečním odpoledni zamířil do kabinetu k Levimu jsem měl opět můj oblíbeny stres. Zastavil se nadechnul a po zaklepaní vstoupil. Nejen, že jsem měl stres ze samotného Leviho, že tam budu v jeho kabinetu sám, ale pro mě z neznámého důvodu i proto, že jsem se mu chystal známit, že ale leavuju do Tokya za pár měsíců.

"Ah Erene dnes na čas. To by bylo posaď se." A ukázal na židli naproti jemu a mezitím na počítači hledal moje portfolio. První polovinu jsem se bavili zčistajasna pouze o něm právě. Co jsem asi tak dobrali co bylo třeba..."a co studium? Hodláš pokračovat?" Zeptal se a po kratší odmlce jsem odvětil. "Upřímně hodlám jít na univerzitu v Tokyu." A mihnul jsem ho pohledem. Levi tiše přikyvoval. Neviděl jsem mu do obličeje ale měl jsem podezření, že ho moje rozhodnutí lehce zaskočilo. "Na jak dlouho?" Odvětil po chvíli. "Viděl bych to pokud by se zadařilo na 3 roky určitě ." A podíval se tentokrát zpříma na Leviho. "No tak to hodně štěstí. Nějaký doučovaný myslíš bylo by třeba?" Přemýšlel jsem "Možná." Přikývl jsem." Ve skutečnosti ani tak třeba nebylo spíš jsem doufal, že by mě doučoval Levi a já tak s ním mohl trávit víc času, bych odjel. "A nějakýho konkrétního předmětu?" Hluboce jsem se zamyslel, neměl jsem přímo předmět co bych nezvládal a Levi evidentně věděl. "Nechme to tak, že jsem ti k dispozici, kdyby cokoliv." Ja jsem mu přikyvoval na souhlas.

Po pár dalších chvílích jsem pouštěl Leviho kabinet a mířil se stavit ještě v kavárně pro kafe.

             —————————————

OKAYYYYYY to by byl konec první kapitoly.

Co na to říkáte? Dalo se to číst? Hodlám pokračovat sice né nějak pravidelně, ale co budu moc bych se rozepsala.

Tak cca mám i naplánováno co by dělo a bůh vi co všechno ještě pozměním. Budu ráda za jakoukoliv zpětnou vazbu!

Love ya!
Miky ╰(*'︶'*)╯♡