New Daddy | H.S. ✓

44 - Asi nám došel dopis

Tomu se zase smál Niall a takto to bylo po celou cestu.

Nialla jsme vyložili u jeho cílového místa a vzali si na něj kontakt. Taky jsme zjistili, že je o jeden rok starší než Harry, je mu tedy 27.

Hned jak jsme dojeli domů a vyložili všechny věci, našli jsme před vchodovými dveřmi kytici. Byly to dvě slunečnice, ozvláštněné dalšími listy a stébly. Byla opravdu krásná.

Od koho ale je? Nikde nebylo žádné psaníčko, nic.

Nelámala jsem si s tím dál hlavu a dala ji do vázy na skříňku v obyváku. Třeba si někdo jen spletl dům nebo tak něco.

Tento den už jsme nic moc nenadělali. Jen jsme si vybalili věci a šli se koukat na televizi, kde právě běžel nějaký dokument o zvířatech.
---

Je ráno asi osm hodin a já se cítím svěže a vyspale. Venku už je taky skoro léto, tak jsem si na sebe vzala krásné pomněnkově modré šaty s kytičkami a volánky.

Všechno bylo dokonalé, jen můj pokoj byl jedna velká skládka. Pustila jsem si tedy písničky a pustila se do úklidu. Asi po půl hodině jsem byla se vším hotová.
---

Když jsem sešla dolů na snídani, myslela jsem si, že mám halucinace.

Všude byly vyvěšené ozdůbky a kytičky. Na stole se vyjímala krásná chutně vypadající snídaně a za stolem krásně upravený Harry.

,,Co se děje?" zeptala jsem se nechápavě s nadšením.

,,Dnes je přeci tvůj velký den. Máš narozeniny" zvedl se Harry a odsunul mi židli.

,,Děkuju. To všchno jsi připravil ty?" ještě jednou jsem si prohlédla všechnu tu výzdobu.

,,Samozřejmě" usmál se hrdě a narovnal se v zádech.

,,Dobrou chuť" popřál mi a vzal si do pusy první sousto.
---

,,Asi nám došel dopis" zasmál se Harry.

,,Od koho je?" zeptala jsem se se zájmem a naklonila se k němu.

,,To tady není..." zamračil se trochu.

Vzal nůž z šuplíku a šikovně rozřízl obálku. Vytáhl dopis a trochu porovnal zmačkaný papír.

Milý Harry, Milá Kate.

Vím, že tohle nic nespraví, ale moje svědomí by to nevydrželo.

Chápu, jak vás ta nehoda zranila, bodejď by ne. Netroufám si říct, jestli mě teď nenávidíte, nebo alespoň tolerujete. Opravdu mne mrzí, co se stalo a sám tu ztrátu nenesu dobře. Splním vám vše, co si budete přát. Nedoufám v nic jiného, než odpuštění činu, za který mohu hlavně já sám. Jste teď moje jediná naděje.

Kate, mám tě vážně rád a moc by mne mrzelo, kdybych o tebe přišel. Ještě jednou se omlouvám za to, jak jsem se k tobě choval...

Louis

Nad tímto dopisem jsme pár minut seděli s otevřenou pusou...
.
.
.
.
Tak zdravím asi tak po uherském roce😂 Vážne se omlouvám za mou neaktivitu a za to, že tahle kapitola je tak krátká.

Tuhle fanfikci už bych ráda ukončila a udělala korekci, protože přeci jen je to moje první fanfikce a není úplně dokonalá😭😂