Když se Jungkook vrátil,tak já pořád seděl na stejném místě a zpracovával situaci.Jungkook ke mně došel a rukama se opřel vedle mých boků. Z šoku jsem na něj vykulil oči a zapomněl,jak se vlastně dýchá.
,,Jsi na řadě." Řekl mi svým hlubokým hlasem, což mi zavinilo husí kůži úplně všude. Nedivil bych se,kdybych ji měl i na zadku...
Poslušně jsem přikývl a tak se ode mě teda odtáhl a dal mi prostor k odchodu do koupelny. Stoupl jsem si a nadechl se. Poté jsem bez váhání odběhl do koupelny a zabouchl dveře.
Opřel jsem se zádama o dveře a přiložil si ruku na srdce. Bilo jako o závod. Co mi to panebože děláš Jungkooku? Pomyslel jsem si a poté se šel teda omýt.
Když jsem se osprchoval,zjistil jsem jeden nemalý problém. Neměl jsem co na sebe. Tamto oblečení je špinavé a jiné tady nemám...
Obmotal jsem si kolem sebe ručník tak,aby mi bylo nejméně vidět tělo a vykoukl z koupelny. Spatřil jsem Jungkooka,sedícího na posteli a hledícího do telefonu.
,,Ehm...Jungkooku?" Zamumlal jsem na něj, přičemž zvedl hlavu a podíval se na mě. ,,Hm?"
,,J-já...Nemám co na sebe...a-a-.."
,,Něco ti půjčím." Přerušil mě s menším úsměvem. Stoupl si a došel k veliké skříni,kde vytáhl čisté černé tričko a nějaké spodní prádlo.
Všechno mi to přinesl ke dveřím a já si to tedy s potichým poděkováním převzal.
Co nejrychleji jsem se oblékl a ještě si opláchl obličej studenou vodou,jelikož jsem měl tváře jako v ohni.
Po povzbudivém nádechu jsem vyšel ven z koupelny. Jungkook opět seděl na posteli. Měl na sobě džíny a nějaké volnější triko.
Zaslechl,že jsem vyšel z koupelny,takže se na mě podíval.Miluju, když se na mě takhle dívá...
Plaše jsem se na něj usmál a došel k němu.Rozhlédl jsem se kolem sebe,přičemž mě Jungkook pozoroval. ,,Co hledáš?" Zeptal se mě. ,,Mobil.." Zamumlal jsem.
Když jsem ho našel na nočním stolku,tak jsem koukl na čas. 9:46. ,,No doprdele!" Vyjekl jsem z šoku,kolik bylo.
V 8:30 mi začínala první hodina a v 9:30 druhá. A to hodina s Jiminem. Skoro pokaždé chodím pozdě,takže to bude zase něco.
Vytáhl jsem mobil z nabíječky a obrátil se na Jungkooka,který v klidu seděl na posteli a koukal na mě.
,,Děje se něco?" Zeptal se mě jemně. Pohlédl jsem mu do očí a povzdechl si. Frustrovaně jsem si prohrábl vlasy a nadechl se. ,,Mám hodiny od 8:30 a je 9:46." Postěžoval jsem si.
Jungkook se na mě podíval a ušklíbl se. Stoupl si a došel ke mně. Já jako reflex začal couvat, dokud jsem nenarazil na zeď.
Tam si Kook opřel obě dvě ruce vedle mé hlavy a naklonil se tak blízko,že se naše rty jemně navzájem dotkly.
,,Tae..." Vydechl svým hlubokým hlasem a já se nad tím jemně otřásl. ,,Ty nevíš kdo jsem?" Zeptal se mě,přičemž jsem cítil jeho teplý dech na mých rtech.
Souhlasně jsem přikývl,na což Jungkook přiložil svou ruku na můj bok a přitiskl si mě na jeho tělo. ,,Víš Taetae?"
Proč mi takhle říká?! Chce snad,abych byl nadrženej nebo co?!
,,V-vím.." Pípl jsem. Jungkook se ušklíbl a dal mi dlouhý polibek na čelo. Odtáhl se ode mě a prohrábl mi vlasy. ,,Dobře tedy. Teď pojď,aby Jimin neměl kecy."
Tak jsme se tedy rozešli směr třída. Jungkook je v jiné třídě,takže mě doprovodil do té mé a poté odešel.
Jak jsem řekl,nejméně deset minut jsem musel vysvětlovat,co,kde a s kým jsem dělal.
Fakt toho Parka někdy nesnášim.
ČTEŠ
abaratis [vkook]
FanfictionKim Taehyung. Chlapec,který má vše dokonalé. Jednoho dne se stane něco,co ho vyvede z reality. Bude nucen vše odhodit a začít od znova. Co když najde člověka,kterého jeho duše hledala celý život? Co když najde svou spřízněnou duši? ( jedna z mých p...