Lee Minho seděl ve své lavici, čekající na pana Jeona, učitele matematiky. Ne, že by nějak miloval matiku nebo tak něco, ale prostě se narodil s velkým talentem právě na tenhle předmět.
Přestože má mozek velkej jako meloun, zrovna nejoblíbenější ve škole není. Jeho dějepisářka ho nesnáší už tři roky, po tom, co jí opravil chybnou informaci. Málem ho praštila pravítkem a od té doby na ni Minho nikdy nepromluvil. To ale ještě není všechno. Jeho ,,kámoši'' se s ním baví jenom, když chtějí slohovky zdarma, nebo doučování na zítřejší test. Jinak o něj ani nezavadí pohledem.
,,Hej, Lee, potřebuju si opsat třetí cvičení ze strany 79!'' ozval se jeden z jeho spolužáků. ,,Minho! Půjčíš mi prosím sešit z biologie?'' ,,Minho? Jak ti vyšel ten pátej příklad v tom posledním cvičení?'' ,,Vysvětlíš mi prosím včerejší látku?'' ozývalo se ze všech stran, ale to už přišel učitel.
,,Milá třído, mám tu váš test.'' oznámil s chladným výrazem a přejel si dvacet žáků očima. ,,Nedopadl vůbec dobře. Všichni tam máte spoustu chyb, až na Minha. Ten to má opět bez chyby.'' pronesl směrem k dětem a ti zatleskali, jen tak si mohli chytrolína naklonit k sobě a mít tak nekonečný zdroj zápisků.
,,Jungwoo má trojku, Seungkwan jedničku s odřenýma ušima, Chanhee jedničku, Juyeon dvojku, SinB čtyřku,....'' povídal muž a zoufale se díval na pár popsaných papírů ležících na stole.
Znovu zazvonilo a žáci se zvedli.
,,Lee Minho, přijď za mnou do kabinetu.'' řekl pan Jeon nakonec a odešel ze třídy. Minho ztuhl. Konec jeho hvězdné kariéry? To snad ne. S třesoucíma rukama se vydal za učitelem.
,,D-Dobrý den, co potřebujete?'' zeptal se chlapec s nervózním výrazem v obličeji. Starší muž se zasmál. ,,Nebuď vyděšen, nic špatného jsi neudělal, právě naopak.'' řekl a poklepal na místo vedle sebe, naznačoval tím, aby se Minho posadil.
,,Jsi obdivuhodný, takhle schopného člověka tvého věku jsem ještě nikdy neviděl. Byla by škoda tvého talentu nevyužít.'' začal. ,,Co tím myslíte?'' zeptal se Minho, tohle fakt nechápe. ,,Nepřerušuj. Chci tím říct, že bys svoje znalosti mohl využít k pomáhání ostatním žákům naší školy. A právě o to tě chci poprosit. Mám ve třídě kluka, kterému matematika vůbec nejde. Jmenuje se Han Jisung a je o dva roky mladší než ty. Myslím, že by mu to hodně pomohlo.'' dokončil vyprávění učitel a nadějně se na chlapce podíval.
,,Já-Já se omlouvám, ale tohle vážně dělat nechci.'' řekl Minho a začal si hrát s prsty. Han Jisung, kluk, kterého všichni nesnáší.
,,Minho, no tak, ten kluk potřebuje pomoct. Aspoň ten týden to zkus.'' řekl se zoufalstvím v hlase a prosebně se na mě podíval. ,,Fajn, ale jenom jeden týden.''
ČTEŠ
jenom jeden týden /MINSUNG/
Fanfiction,,Minho, no tak, ten kluk potřebuje pomoct. Aspoň ten týden to zkus.'' řekl s zoufalstvím v hlase a prosebně se na mě podíval. ,,Fajn, ale jenom jeden týden.''
