Probuzený (bakudeku) [DOKONČENO]

3.

"Takže, Bakugo. Co se včera-" přerušil jsem půlenýho "Narovinu ti řeknu, nevím. Byl jsem našrot. Probudil jsem se doma." řekl jsem ihned a zkřížil si ruce na hrudi, opřel se o opěradlo židle a čekal jsem, co z něj vypadne dalšího.

"To věci komplikuje. Nikoho si doma neměl?" ptal se dál "Ráno ne, ale asi jsem s někým šukal." řekl jsem znuděně. Prosím ať už mě pustí. "S kým?"

Na vteřinu jsem s ním ukončil oční kontakt a podíval se někam na zem "Nevím." odpověděl jsem neutrálně. Vidím, že mi to moc nebaští. Sice nevím kdo to doopravdy je, ale, i když si to sakra nechci přiznat, mohl to být ten zkurvenej Deku, který se někam náhodou vypařil.

Ještě se mnou probral pár blbostí a musel jsem podepsat několik papírů. Policista co tam byl s námi jen zarytě seděl a sem tam si něco zapsal. Vycházel jsem z budovy policie když mě zastavila něčí ruka. Nějaký cvalík s papíry v druhý ruce mě zřejmě narychlo odchytil.

"Na slovíčko Ground zero. Jsem hlavní vyšetřující Tadashi Kamoto a vy jakožto druhý nejlepší hrdina mi máte  pomomoct s vyšetřováním nalezení prvního nejlepšího hrdiny, Dekua. Zde máte potřebné dokumenty, někdy vás opět přizveme na výslech, ale povětšinu času by jste spolu se mnou a mým týmem pracoval na případů. Pracovat můžete ve své společnosti." vychrlil na mě, pro mě absolutně neznámí člověk, který vzápětí rychle odešel zpět do budovy.

"Huh?" nechápal jsem. Jak že se to jmenuje, Kamashi? Už ani nevím jak vypadal. Hm... jeho smůla.

Držel jsem nějaké dokumenty a nasraně se vydal zpět ke své společnosti Ground zero. Jak jako já, že mám najít toho zpropadenýho Dekua? Huh?!

Vešel jsem do společnosti a ihned se na mě nahrne ještě víc hyen než předtím. "Děte s těma kamerama doprdele! Uhněte z cesty!" zařval jsem na celou chodbu a než stačili vyslovit jakoukoliv idiotskou otázku zmizel jsem uvnitř výtahu.

"Baku, tak co?" vběhl do mého kanclu Kiri co mě asi viděl přicházet. "Nic. Musím ho najít." zamával jsem dokumenty co jsem dostal a mrskl je na stůl "A tobě s radostí přenechám tohle. Když už si tak ochotně přišel. Poděl se i s Pikachuem. Tohle vyřešený hned nebude, zvlášť když se jedná o toho šprta." falešně jsem se usmál a ukázal na hromadu papírů na mém stole.

Kiri ustaraný výraz rázem změnil na zklamaný až naštvaný. Neřešil jsem a přihlásil jsem se na počítač. "Denki, pojď sem. Máme nějakou práci." zařval Kiri když byl s polovinou papírů na chodbě. "Jakou zase, teď mi končí směna." postěžoval si Kaminari a lenivě došel ke mě do kanclu. Ukázal jsem na hromadu. Zakřenil se na mě, ale hromadu popadl. Zavřel za sebou a já začal procházet složku.

Nic moc v ní nebylo. Jen to co jsem už slyšel a pár poznámek k tomu. Na email mi přišla zpráva od policie se složkami z případu. Taky tam toho moc neměli.

Pustil jsem se do práce, zapisoval jsem si jména svědků a podobný kraviny.

497 slov