Šťastný Nový rok, Eleno

Část 1

Elena se procházela po rušných ulicích New Yorku. Už je to 5 let co opustila Mystic Falls. Od té doby neviděla Stefana ani Damona. Její nejlepší kamarádka Caroline odjela za Klausem do New Orleans. Jeremy žil s Bonnie neznámo kde. S nikým nebyla v kontaktu. Damon kdysi pro ni býval vším, ale všechno jedno končí. Stýskalo se jí po přátelích. Cítila se prázdná a sama, ale své emoce nechala zapnuté. Damon by to tak chtěl. Rok se blížil ke konci, byl večer a velké vločky padali z oblohy. Dala by všechno pro to, aby viděla své přátelé. Nechtěla se nikomu z nich vnucovat i ona měla svou hrdost. Kdyby jim chyběla, ozvali by se, říkala si při vzpomínce na lidi, které milovala. Zvykla si na život v temnotě, co jiného jí zbývalo. Občas si dopřála krev ze žíly, ale většinu času pila zvířecí krev.

Žila v malém bytě uprostřed města, kde přespávala. Celý den se toulala po městě a hledala nové tváře se kterýma by se mohla začít bavit. Věděla, že nikdo nebude jako její přátelé. Ti přátelé, kteří jí nepomohli, když je potřebovala, ti kteří jí nezastavili, když odjížděla pryč z města.

Šla na náměstí, aby se podívala na ohňostroj. Zbývalo ještě 10 minut z tohoto příšerného roku. Vánoční strom byl obrovský a krásně ozdobený. Elena se u stromku zastavila, zírala na něj. Vzpomínala, jak trávila Vánoce s rodinou. Do očí se jí hnali slzy. Okolo ní procházeli rodiny s dětmi a ostatní se svými partnery nebo přáteli. Nikdo neviděl její bolest, nikdo nemohl cítit, jak se trápí. Stála na místě a přála si, aby aspoň někdo za ní přišel, nechtěla být sama.

„Eleno?“ uslyšela za sebou hlas, který neslyšela už dlouhou dobu.

Z očí jí stále tekly slzy i přes to se otočila na starého známého.  Nemohla uvěřit svým očím. Usmála se na něho a vběhla mu do náruče.

Pevně jí objal, nemohl uvěřit, že si vybrala vážně New York. Klausovi hybridi nelhali.

„Co tady děláš, Elijaho?“
„Přijel jsem se podívat, jak se ti daří“
„Ani nevíš, jak ráda tě vidím“

„I já tebe Eleno“

Vyprostila se z jeho náruče a usmála se na něj. On jí usměv v okamžiku oplatil. Stoupl si vedle ní a sledoval hodiny. Poslední minuta do nového roku. Podíval se na Elenu, která se stále usmívala.

Lidi kolem nich začali odpočítávat posledních 10 sekund.

Elena ho chytla za ruku a podívala se mu do očí. Přitáhl si ji blíže a čekal na její reakci. Bez zaváhání ho políbila. Polibek ji opětoval.

„Šťastný nový rok Eleno“
„Šťastný nový rok Elijaho“

Znovu ji políbil. Ruky mu dala kolem krku a vychutnávala si jeho přítomnost. Přesně toho jí chybělo, chyběl jí někdo na tom jí záleželo, někdo kdo jí chápal.

„Zdržíš se tady chvíli?“ zeptala se Elena.

„Zůstanu, jak dlouho budeš chtít“

„Co třeba navždy?“

„Nenechám tě přece tady úplně samotnou. Víš, co se říká. Jak na nový rok, tak po celý rok“

Vzala Elijahu za ruku a šli společně oslavit nový rok.