The Story continues

Nečekaný příjezd

Už jsou to dva týdny, co se navzájem s Chrisem ignorujeme. Zbývá jeden den do jejich odjezdu. Nemůžu uvěřit, že to tak rychle uteklo. A jediný, co jsem cítila, bylo zklamání. Přestože jsem čekala úlevu. Snad se to po Chrisově odjezdu obrátí zase do normálu.

Z postele se natáhnu pro mobil. Cože? To je teprve 7:48? Ale tak proč mi Avery píše tak brzo?

Nazdárek, kámoško. Napadlo mě, když jsme si tak dlouho nepsaly, mohli bychom se sejít. A jak už víš, moje spontánní nápady přicházejí neustále a jsou čím dál tím víc bláznivější...takže mi padej otevřít 😇😘

Vyskočím z postele na nohy. Co, prosím?! Vběhnu do chodby a rozrazím dveře. Na botníku, který se nachází přede dveřmi, sedí v tureckém sedu má nejdražší kamarádka.

„Averoušiii!!!”

Stisknu ji tak moc, že ji snad dusím, ale momentálně mi to je jedno. Jsem ráda, že je zase tady, přestože asi ne na moc dlouho.

Pustím ji a ona se zhluboka nadechne.

„Čaukyyy.”

Pozvu ji dál, ale naznačím, ať je tiše, protože kluci ještě spí. A nechci, aby mě Owen zase jako posledně po podobné aférce honil čtvrt hodiny po bytě s pánvičkou v ruce.

Uvařím nám kafe a pustíme se do rozebírání jejich výletů a zážitků. Je toho tolik, co s Thomasem zažili.

Pak se ale zarazím. Konečně je tu někdo, komu se můžu svěřit i Chrisovi.

„Avery...víš, je to kompli-”

„Brý ráno.” Do kuchyně vejde Chris jen v kraťasech a Avery zaskočí. Bouchnu ji do zad, a tak horký nápoj, co se zrovna chystala spolknout přistane na stole.

Sakra.

Avery se na mě zděšeně podívá, dožadující se vysvětlení.

„Potom.” Jen naznačím ústy.

Chris nás celou dobu pozoruje. Dá si vařit vodu na čaj. Ale pak se otočí zpátky k nám a založí si ruce na prsou. Všechny svaly se mu napnou. Kurňaaa!

Odvrátím zrak, ale stojí mě to hodně úsilí. Popadnu kuchyňské utěrky a začnu stírat tu menší pohromu.

Avery s přivřenýma očima pozoruje Chrise a vypadá, že by ho nejradši uškrtila. Bojím se, že to opravdu splní. Její mozek funguje nepochopitelně a ona je toho schopná.

Radši ji za loket zatáhnu do pokoje.

Kecne si nabubřele na postel.

„A spusť.” Rozkáže a já se vůbec nebráním. Vysvětlím jí všechno do detailů.

Nakonec si sednu vedle ní a lehnu si. Přes oči si přetáhnu loket.

„Ach jo, a teď mi řekni, co mám dělat.”

Avery se zamyslí.

„Myslím, že bys mohla mít čistší mysl, až Chris odjede. Zkus o všem popřemýšlet až po jeho odjezdu.”

Pokrčím rameny.

Ještě chvíli vedeme tuhle konverzaci, ale pak se rozloučíme a Avery zamíří za Thomasem.

Proč mám pocit, že musím s Avery nesouhlasit. Proč mi víc vadí, když mě Chris ignoruje? Proč nechci, aby odjel?

Tak moc 'proč' a já na žádné neznám odpověď.

Zamířím do koupelny vyčistit si zuby. Sleduju svůj odraz v zrcadle. Povadlý úsměv, smutné oči a rozcuchané vlasy mi zrovna nepřidávají na životě.

Za sebou spatřím Chrise.

Opírá se o futra a svůj hladový pohled upírá na mě skrz zrcadlo. Vyrazí mi to dech. Vyplivnu pastu a kartáček uložím na své místo. Otočím se k němu čelem.

Přirazí mě ke stěně a já jen vyjekla, jak má záda narazila na tvrdou stěnu. Ruce mi přišpendlil nad hlavu. „Poslouchej mě,” zavrčel a já ucítila jeho dech na tváři. Konečně jsem se odvážila k němu zvednout pohled. Upíral na mě své ledové oči, ve kterých hrála prosba.

„A co bys mi jako chtěl říct?! Ty nesmysly, co mi tu opakuješ neustále? Tak na ty už ti kašlu. Už je pozdě chápeš?!”

Semknul plné rty a zlehka se zamračil. Snažila jsem se ignorovat motýlky, kteří mi poletovaly v břiše. Kde se má kůže dotýkala té jeho, mi tělo hořelo. Ale já to přehlížela. Nemohla jsem se znovu spálit, přestože jeho žár byl víc než lákavý.

„Moc dobře vím, že nikdy nezapomeneš, jak se se mnou cítíš. Co jsou ty pocity, který v tobě dokážu vyvolat jen já.”

Ano, vím, že má pravdu, ale nikdy bych to nepřiznala nahlas. Ale on se mé plány rozhodl překazit.

Pohnul svým tělem proti mému a já zkusila, bohužel jen zkusila potlačit zasténání. Nemusela jsem ani otevírat oči, abych zjistila, že se povýšenecky usmál. Ale já nechtěla, aby nade mnou měl takovou moc. Chtěla jsem být svobodná. Jenže jeho pohled mě svázal a já byla úplně bezradná. Mé tělo hořelo touhou, kterou dokázal utišit jen on.

Když v tom přitiskl své rty na mé...

Ta dá, rozhodla jsem se další kapču vydat už dnes 😌😘❤️