jenom jeden týden /MINSUNG/

12 || ego

chan's pov

Han Jisung říkáš? Ten malej z Felixovy třídy? Nemám nic proti němu, ale, buďme k sobě upřímní, v životě jsem ho neslyšel ani zpívat, ani rapovat, a dokonce ani tančit. Možná ho Minho chce kvůli jeho obličeji? Je pěknej, to jo, ale netalentovaný vizuály neberem.

Mám pocit, že Minho má horečku nebo něco takovýho. Ne, že by byl nějak nemocnej, ale jak ho sakra mohl napadnout nás přihlásit do té příšerně cringe věci, která má ,,nadzvednout pravý talent'' ale ve skutečnosti jen nadzvedne vítězům ego a sebere ostatním všechno sebevědomí, a to klukům nemůžu udělat za žádnou cenu.

A přesně takhle jsem to Minhovi i řekl. Chlapec si to nebral osobně, jen vytáhl z kapsy svůj telefon a vložil mi ho do ruky. Bylo na něm video, video Hana Jisunga u Minha doma? Co ten tam proboha dělá? Všechny tyhle otázky se ale vypařily jako voda, když jsem uslyšel jeho hlas. Ten rap, jeho tón, výrazy, všechno je perfektní. Jen jsem na rozmazané video asi osmnáctiletého kluka předvádějícího jeden z nejlepších rapů, které jsem za svůj sakra dlouhej život slyšel a to už dělám hudbu nějakej ten pátek, koukal s široce otevřenou pusou. Tohohle kluka musím mít!

,,Minho? Berem ho.''

jisung's pov

,,Vyhraju to, to ti slibuju.'' zašeptal jsem, ale on mě slyšel a vyprskl smíchy. Naštvaně jsem se otočil. Já to zvládnu.

Tohle Hyunwoovi neodpustím, takhle si na mě dovolovat. Jo, fajn, možná jsem malej a nezkušenej, ale když mi TEN Lee Minho zatleskal, asi nejsem zas tak příšernej. 

A tak jsem se kolem sebe rozhlédl, a když byl vzduch čistý, rozrazil jsem dveře školy a vyběhl jsem tou největší rychlostí pryč, směrem ke kostelu a pak doprava, k menšímu domku se schůdky a třemi kočkami mňoukajícími na všechny příchozí. Minho, ten mluvil o nějaké skupině, Minho mi může pomoct a zachránit mou čest. 

Když už je řeč o Minhovi, dneska mám předposlední doučování. A i když matiku nesnáším z celýho srdce, bude mi to neskutečně chybět. Jeho útulný dům, strašně pohodlná židle, časopisy o kráse, on.