Už navždy! ... snad.

tanec a hudba

„Kde je Mery?" Zeptal jsem se Míši, když jsem si po chvíli všimnul, že někam odešla.

„Šla vytáhnout maso z mrazák, asi se někde zasekla."

„Však to maso jsem vytahoval já a ještě jsem ji říkal, že jsem ho vytáhl" vzpomínal jsem na to, co se dělo zhruba před hodinou.

„Aha, tak možná si jen odskočila nebo na to zapomněla" usoudila Míša, já neměl důvod s ní nesouhlasit, takže jsem se vrátil zpátky za Romanem, s kterým jsem už pár minut zapojoval bedýnky na tradiční večerní diskotéku.

Ema si sedla vedle Míši a společně si o něčem povídali, nevím přesně o čem, ale chvilkami zavařili pohledem i o mě.

Neměl jsem z toho nejlepší pocit, ale nijak jsem to neřešil a dal jsem se s Romanem věnoval zapojováni kabelů a drátů.

„Hele co si myslíš že řeší?" Zeptal jsme se Romana.
„To nevím, ale asi nějaký holčičí nesmysly, tak jsou to ženský..." Pousmál se Roman.

„Jasny to dává smysl" uchechtl jsem se a rozhodl jsem se vyzkoušet na reproduktorech první písničku.

Já Lucka, Vali, Martin, Roman a později i Míša jsme začali tancovat na naše oblíbené písničky. Byli to písničky našeho mládí, které jsme poslouchali když nám byli tak možná 10.

Byla to taková zábava, že jsem si ani nevšiml, že holky vylétly z bazénu a začaly tancovat s námi. Všichni jsme si hlasitě prozpěvovali nade oblíbené písně a tancovali do rytmu.

Všichni jsme do toho tancování a všeho možného byli tak zabrání, že jsme si ní nevšimli, že dve členky našeho výletu nam chybí.