Stay with me...[One Direction]

49

Jsem úplně blbá, že se snažím se mu vyhýbat. Ale, jak jsem říkala - není v tom ta blbá zpráva, nebo vlastně z poloviny ano, ale i něco jiného, něco co jsem si uvědomila díky té zprávě.

Stála jsem uprostřed baru po boku Jimma Parkera a v duchu jsem na sebe vrčela kvůli tomu jak se blbě chovám. Ale zkrátka, musí to tak být.

,,Rodiče se kvůli mě hádají." Prolomila jsem ticho mezi námi. ,,Co?" Nechápal. ,,Rodiče se hádají, kvůli mě." Procedila jsem skrz zuby. ,,Proč si myslíš, že kvůli tobě?" Nadzvedl obočí. ,,Slyšela jsem je."

,,Ne Jamesi! Takhle to nejde. Musíme něco udělat!"
,,Ale Miriam, žádného terapeuta ji hledat nebudeme. Nevíme co se děje, nech ji prostor si to všechno srovnat!"
,,Prosím? Takhle to nejde Jamesi!"
,,Nemůžeme pro ni nic udělat. Ty to nevidíš? Lepší se. Pomalu, ale je to s ní lepší!"
,,Lepší? Je to horší Jamie! Zničil jsi ji ty! Vždycky, když potřebovala otce, byl jsi mimo, buď v práci nebo ožralý!"
,,Měl jsem problémy, finanční i v práci. Ale co ty? Buď ses o ní starala tak moc, až nás přestala poslouchat, utíkala z domu a nebo ses o ní nestarala vůbec. Vždycky jsi upřednostňovala Michala nebo Sáru, která do této rodiny nepatří. Jo, chodila s jejím bratrem, ale to neznamená, že se o ni budeš starat více než o naší dceru!"
,,Vypadni Jamesi, aspoň na 2 hodiny. Prosím."

(Ukázka jedné hádky.)

Slyšela jsem ty hlasy, ty nenávistné tóny mi stále zněly v uších. Hádali se takto vždy, když jsem nebyla doma. Jenže po tom, co jsem jednou zapomněla klíče a vracela jsem se pro ně otevřeným oknem do mého pokoje a slyšela jsem tento úryvek, tak jsem to tak dělala ze zvyku a hádali se vždycky. ( Teda, to je adrenalin, kdo normální chodí pro klíče otevřeným oknem? Berte to s rezervou trochu a až moc velkou představivostí).

,,To bude dobrý, Rebelko." Objal mě, ale já ho pěstí jemně udeřila do hrudi. ,,Rebelko? Takhle mi říká jenom Benjamin." Zasmáli jsme se. ,,Je už 9 hodin večer a ty jsi stále tady? Jak dlouho tu toužíš být?" Nadzvedl obočí. ,,Noo, vzhledem k tomu, že se nechci potkat s jednou osobou a být v dusnu s rodiči, tak budu muset zase za chvíli migrovat." Vzala jsem to s nadsázkou. ,,Hmmm fajn. A kam budeš migrovat?" Přidal se ke mně s humorem. ,,Nooo, buď tu zůstanu s Arnoldem -" ,,Ne, s ním tě tu nenechám." Přerušil mě. ,,- nebo....zůstanu pod mostem a nebo-" ,,- nebo půjdeš ke mně." Ozvalo se mi za zády.

Bože, Ben.

,,K tobě? Proč k tobě?" Nadzvedla jsem obočí a Jimm si stoupnul přede mne. ,,Tvůj táta mi volal, abych tě našel a vzal domů, ale jak vás poslouchám, tak by jsi mohla ke mně, poznáš mou sestru." Rozzářily se mu vzorničky.
,,To je dobrý. Jimm už mě pozval k němu." Zalhala jsem a Jimm se na mně zmateně podíval.
,,Hale, u mně dneska bude Katherine, Aria, Josh, Peter a Lindsay s Brandonem. U mě je plno." Pokrčil rameny. ,,Díky Jimme." Odvětila jsem ironicky.

To ti ,Cassandro,nějak nevyšlo.

,,No vidíš, Cass jdeme." Usmál se Ben a měl nakročeno k východu. ,,Nikam nejdu, nechci obtěžovat." Dala jsem si ruce v bok a tázavě na něj doslova zírala. ,,Tak jinak." Vzal mě za pas a přehodil si mě přes rameno, jako nedávno Jimm.

----------------------------------------------

,,Jsme tu." Položil mě nohama na zem, vzal klíčky a odemknul dveře. ,,Jsi oficiálně pozvána na průzkum domu." Ušklíbl se a vtáhnul mě dovnitř.

Po příchodu dovnitř mě obeplulo množství teplého a příjemného vzduchu s láskou domova. Bylo to tu příjemné. Hned po vkročení dovnitř byl znatelně rozpoznatelný obývací pokoj za nímž se táhla ještě snadno rozpoznatelná kuchyně. ,,Tady dole je i koupelna a nahoře jsou všechny pokoje a koupelna číslo 2." Pokrčil rameny. ,,Líbí?" ,,Jo, je to tu takové útulné." Zula jsem si boty.