Jen co mě políbil tak se odtáhl a dívali jsme se jeden druhému do očí. Hledali jsme asi správná slova, nevím.. Důležité bylo to, že když ani jeden nic neříkal tak to zopakoval. Já jak husa zavřela oči a polibek mu opětovala. A další, další, další, další, další a další..
Ten večer mě doprovodil kousek od mojí ulice. Pak jsme se rozloučili. Když jsem šla ulicí k domu usmívala jsem se a dokonce jsem se zatočila a pobaveně vešla do domu. Jen co jsem vešla s dobrou náladou byli tam ostatní. Udiveně a nechápavě se na mě dívali, takhle mě nikdy neviděli. Bi, Ester a Robie pohromadě. Všichni tři. Naposledy když e takhle sešli, tak mi zachránili život.
,,Co děláš celý ty dny?" zeptala se Ester.
,,Eh, na co narážíš?" zeptala jsem se nechápavě.
,,Řekni to narovinu Ester," řekl Robie, který přitom zaklonil hlavu dozadu.
,,O co jde?" zeptala jsem se.
,,Jen o to," sáhla Bi po novinách, ,,že se raduje, že Winter Soldier, aka Bucky Barnes, má přítelkyni.."
Podala mi noviny. Fotka z toho jak jsme byli vždy ve městě. Na kafi, v parku, na jídle, nebo když jsme se jen procházeli. Na zmrzlině, na tříšti, když jsme leželi v parku a smáli se. Podívala jsem se na ně. Nemohla jsem popřít, že jsem to byla já.
,,Zjišťuju info o to, jak nám jsou v patách," řekla jsem.
,,A proto jsi teď přišla celá rozzářená a šťastná?" zeptala se udiveně Bi.
,,Přeháníš," vrazila jí noviny.
,,Bože můj!" vyhrkla Ester a otočila se za mnou, když jsem šla po schodech nahoru. ,,Opovaž se říct, že jste se..."
,,Ne," vyhrkla jsem ihned. ,,Nic jsem s nim neměla a mít nebudu. Je to čistě kvůli nám. Abych se vyhnula problémům pro nás. Jak jsou na stopě. I tak jim někdo nahlásil to přistání třicet kilometrů daleko. Musíme je svést ze stopy. Rychle."
,,Leo," řekl Robie a otočil se ke mě čelem. ,,Přeju ti štěstí a aby jsi, jako my, našla spřízněnou duši.. Ale nevím, zda v tvém případě to je možné. A i kdyby to bylo nevím zda je vhodné.."
,,JÁ S BARNESEM NIC NEMÁM!" zařvala jsem tam. ,,Stýkám se s ním jen kvůli nám!"
,,Rád bych ti to věřil," řekl Robie, ,,ale tohle ti nevěřím."
,,Proč bys mi to nevěřil?" sešla jsem dolů a dívala jsem se na něj.
,,Hah," ušklíbl se. ,,Od tý doby, co se s ním vídáš se nezajímáš o podnik. Víš vůbec, že po tobě jdou ti parchanti, kterým jsi měla předat zbraně? Ti, kteří tě viděli s Barnesem?!"
Došlo mi to.
Změnila jsem výraz v obličeji. Ty všechny fotky s Barnesem v novinách bylo varování. Ty zmrdi věděli, kdo jsem.
,,Došlo ti to," řekl klidným hlasem Robie a já se na něj podívala. ,,Vědí to."
Strašně dlouho jsem se připravovala na setkání s nimi. Utlumila jsem i kontakt s Barnesem. Soustředila jsem se na to. Oni chtěli setkání v centru DC. Vyhověla jsem jim. Ve starém cukrovaru. Vzala jsem si paruku a všechno, co jsem potřebovala na BlackWood. Vyrazili jsme. Ester nás tam vyhodila a odletěla.
,,Patnáct minut, max dvacet máte," řekla do vysílačky.
Robie, převlečený s parukou a se zbraní v ruce šel semnou. Bi všechno sledovala ode mě z domu od počítače. Zabzučel mi telefon. Vypnula jsem ho. Nemůžu si dovolit rozptýlení od Barnese teď. Nemůžu! Sešli jsme dolů. Celá jeho banda tam byla. Stáli tam jako největší šéfové a jakmile nás uviděli přicházet zatleskal.
ČTEŠ
"Jsem záporák!" | FF - Bucky Barnes 1. Díl
Fiksi PenggemarAhoj, možná se ptáte proč odcházím jako hrdinka v černých džínových kalhotech na sobě, botech na podpatku, v kožené bundě, bílém tílku, se slunečními brýlemi na očích a krutopřísným výrazem od hořící budovy, která každou chvíli vybouchne. Trochu Vá...