The Story continues

Peter

^^^ Nahoře je Peter 😁❤️ ^^^

Popadnu notebook, telefon vrazím do zadní kapsy a pospíchám na přednášku. Dnes byly ve škole technické problémy, a tak se výuka zkrátila a odsunula až na odpoledne.

Chris měl v práci volno, a tak mě nechtěl pustit z postele. Počkat...neříkala jsem, že se na to snažíme jít pomalu? Jako ale docela jo. Akorát to doplňujeme sexem.

Jsem ráda, že si tu Chris našel dobrou práci. Každý den dojíždí do špičkové nemocnice, která je jen pár kroků od mojí školy. Už jsem tam byla a musím uznat, že je to příjemné prostředí.

Blíží se Vánoce. Už za týden tu budou. Už jen sedm dní a já neustále netuším, jaký dárek Chrisovi dát. Lámu si s tím hlavu každý den a nic. V knížkách je to tak snadné. Holka, která s tím klukem nebo mužem chodí, miluje ho, a proto jí vždycky na mysl přijde nějaká drobnost, která její protějšek ohromí. Tak proč mě, kurňa, nic nepadá?!

Dokonce jsem kvůli tomu volala i Avery. Nic jí nenapadlo, jen mi poradila, ať se řídím srdcem a vzpomínkami. To ale moc dobře vím. Tohle pravdivé klišé najdu v každé druhé romantické knize.

Nejlepším dárkem by byla Brynn, napadne mě. Bohužel, tohle je nemožné. Oni ji hledali celé ty roky. Jak by ji já mohla najít, když o ní nikdo nic neví.

Ale mohla bych se zkusit zeptat Petera. Pracuje na policii a nedávno se z nás stali fajn přátelé. Navíc u Petera Chris ani nemůže žárlit. Což nejdřív dělal, ale o pár dní později poznal jeho přítele Cama. Po zjištění, že je tedy Peter gay, se Chris zarazil a já po pohledu na něj málem udusila smíchy.

Dorazím do školy a vyslechnu si literární přednášku od profesorky Bennetové. Vlastně bych dneska ani nemusela do školy, protože tato přednáška je dobrovolná, ale já tak zbožňuju literaturu, že jsem se sem prostě musela přihlásit.

Rozhodnu se rovnou navštívit i Petera. Sedí u počítače a zrovna vyřizuje telefonát.

Počkám, až se s danou osobou rozloučí, i když podle sladkých řečiček vím, že to byl Cam.

Plácnu mu ruce na ramena.

„Nazdar, Pete.”

Otočí se na mě s širokým úsměvem.

„Nazdar, palačinko.”

Přitáhne si mě do objetí.

„Tak co potřebuješ?”

„Jak jsi poznal, že něco potřebuju? ...ááá, nic neříkej, ty máš šestý smysl na to, že vždycky víš, co myslím, nebo se chystám udělat.”

Jen se uchechtne a probodne mě pátracím pohledem.

„Dobře...chtěla jsem se zeptat, jaký jsou záznamy o dívce Brynn Rodgers. Co vím, měla by být nezvěstná a následně prohlášená za mrtvou.”

„Fíha, jsi se dala na detektivní cestu, palačinko?” Nadzvihne Peter obočí, ale už se otočí k počítači a začne tam něco klikat. Napjatě ho sleduju.

„Měl Cam velkou radost z toho dárku?” Zeptám se a na rtech mi začne hrát úsměv. Nedávno oslavil narozky a Peter byl vystresovaný z dárku, co mu dá, stejně jako jsem teď já kvůli Chrisovi.

„Blázínku, že se ptáš! Obří radost. Jen díky tobě, protože mě by to nenapadlo. To štěně úplně totálně zbožňuje. Dokonce navrhoval, že bych mu mohl uvolnit místo v naší posteli. Celý víkend si s ním hrál jako malej a začal mu na internetu hledat různý oblečky, ale to mu asi zakážu. Jediný obleček, který bude Coco nosit, bude kostým na halloween...a než se zeptáš, protože vím, co ti šrotuje v hlavě, ano, pojmenovali jsme ho stejně jako tvoje štěně na tvoji počest.”

Usmívám se jako idiot a do očí se mi hrnou slzy. Radši zabořím hlavu do Peteho tmavě modré košile a zamumlám ‚děkuju’.

„Pro tebe všechno, palačinko.”

„Mimochodem, nic jsem ještě nenašel, pouze to, co jsi mi řekla, ale podívám se po tom ještě. Zaprvé to zní zajímavě a zadruhé myslím, že je to asi dost velká věc. Vidím ti to na očích.”

„Znovu mockrát děkuju, Pete, jsi nejlepší.”

„Já vím.” Zazubí se a očima dál zkoumá zářící obrazovku.

Tak schválně, jestli někdo tuší, co bude to překvápko 🤫😁, podle mě už je to jasný. Ale uvidíme, všechno se může ještě zvrtnout, a pak s tím nikdo nic neudělá 🤔

Jinak doufám, že si jste si kapču užili. Každopádně se blíží prázdniny, teda aspoň pro lidi jako já, co chodí školy, takže myslím, že náladička se přesouvá na pozitivní 😂❤️