2.

222 28 0
                                    

Jou, je tu 2. kapitola, hehe. Snad se bude líbit. Ell~

George~
"Už je to 5 týdnu co je v kómatu. Nevypadá to že by se měl probudit. Mrzí mě to."  Slyšel jsem něčí hlas říkat tuto větu. Nevěděl jsem kdo to mluvil, co to mělo znamenat. Seděl jsem v kavárně a čekal na Dreama. Měli jsme domluvenou schůzku. Rande. Pomyslel jsem si.

Po patnácti minutách

Sedím, koukám na vchod do kavárny a čekám až tam vejde ten nádherný klučina. Najednou se otevřely dveře a stál tam on. Postavil jsem se a zamával na něj. Prvně si mě nevšiml ale potom mě uviděl a běžel ke mně a objali jsme se. Musel jsem se strašně moc červenat. 
V

jeho přítomnosti se cítím.. Zvláštně.

Tahle kapitola je zase kratší ale nevím co bych měla více napsat. Zatím budou jen kratší kapitoly, než se pořádně dostanu do děje? Asi. Ell~ 150 slov.

Dokud nás probuzení nerozdělí Kde žijí příběhy. Začni objevovat