Konec Richieho Wagnera

Sobota 10.11. (3)

Ozval se výstřel. Richie sebou za keřem trhnul azavřel oči.

Když je otevřel zjistil, že dívka naštěstí minula.Vystrašeně se na bratra koukala a třásla se po celém těle. Thomas využilsituace a okamžitě po zbrani chňapl. Ona vykřikla a ozval se další výstřel.Tentokrát už neminul a schytala ho ta holka od jeho vlastního člena rodiny.„Ne..." zašeptal Richie a schoval si obličej do dlaní. Začal brečet, nechtěl, alezačal.

Uslyšel nějaké šustění a tak se ohlédl svýmazarudlýma očima. Vyjekl, když zjistil, že brácha už tam není. Vystrašil se asnažil se postavit. Nejprve si na svoje klepající nohy nemohl stoupnout, aleněkdo mu pomohl. Leknutím vykřikl a ten někdo mu zacpal rukou pusu. Chytil ho apřitiskl si ho k sobě. Snažil se vyprostit, ale nemohl se skoro pohnout,strachem a silným sevřením toho, kdo ho držel. „Pššššt! Neboj se a uklidni se."Zašeptal. Byl to Thomas! Chtěl mu říct,ať ho okamžitě pustí, ale vyznělo to jako huhlání. Snažil se uklidnit. A hlavněse snažil zpomalit dech, jelikož už se mu začali dělat mžitky před očima.Takový strach v životě nikdy necítil. Měl pocit, že mu každou sekundou asivybuchne hlava. Zapištěl a snažil se vyprostit z bratrova sevření, ale onho chytnul ještě pevněji.

„Okamžitě se uklidni! Jasný!" zašeptal Thomas.Richiemu stekla po tváři slza až na bratrovu ruku. Nedokázal úplně pochopit, cose stalo. Podlomila se mu kolena, ale bratr ho zachytil. Sevření trochupovolilo a Richie doufal, že ho pustí a všechno mu vysvětlí. Znovu ze sebevydal nějaký zvuk, aby mu dal najevo, že chce něco říct. Thomas ale zakroutilhlavou a sednul si s ním. Pusu mu dal přímo k uchu. „Je možný, ženěkdo slyšel výstřel. Nejspíš už někdo zavolal policii, takže potřebuju, aby sibyl zticha." Richie kývnul hlavou, jakože chápe. „Musíme se odsud dostat, alenevím, jak to udělat, když jsi tu ty. Takže tu asi budeme jenom sedět a čekat,protože vydat se na cestu zpátky je moc riskantní." Richie dal oči vsloup, teďmluví o riskování? 

Bratr ho pustil a Richie se od něj okamžitě odtáhl.Thomas se na vteřinu zatvářil hrozně smutně, ale potom nasadil svůj výraz bezemocí. Richie se ho chtěl zeptat na hrozně otázek, ale jakoby ztratil hlas. Jenna sebe zírali a ani jeden nevěděl co má teď jako dělat. Najednou si Thomashrozně rychle schoval obličej do dlaní a otočil se zády k Richiemu. Začalbrečet. Opravdu. Začal se typicky trhaně nadechovat a vycházelo z něhosrdcervoucí fňukání. Richie měl co dělat, aby nezačal fňukat taky, ale řekl si,že si to nechá až na doma. Nyní musel být pro bratra silný.