Ráno jsem se probudil jako první z nás dvou a dál jsem se k Reizovi spokojeně tiskl. Když se probudil i on, rozhodl že by jsme měli jít do koupelny, s čímž jsem souhlasil. Jen jsem nevěděl, jak se tam dostat aniž by nás někdo viděl, nebo si domýšlel co jsme dělali. Reizo nakonec přišel s plánem, kterému by ostatní mohli i uvěřit, bude tvrdit, že mám ze včerejška kocovinu a on nechce, aby se mi v koupelně něco stalo, jestli budu sám. Jistě vím že je to moje rodina a že jim všem nejspíš dojde, co jsme spolu včera dělali, když jsem se podle Reizových slov ani moc netlumil, ale stejně. Takhle výmluva bude pořád lepší pro mladší sourozence a jako bonus je to dost možná odradí od alkoholu.
Ráno jsem se probudil vedle Riny. Včerejší noc... Rychle jsem vstal a začal se převlékat. Musím domů, abych se mohl připravit do práce a trochu si to v hlavě srovnal.
Nakonec jsme se skoro nepozorovaně dostali do koupelny, jediný kdo si nás všiml, byla Yoshi, které ale bylo v podstatě jedno co jsme dělali. Upřímně jsem rád, že na nás nepřišla třeba Misi, té bych to vysvětloval docela složitě. Po sprše a spáchání zbytku hygieny jsme šli do kuchyně, kde už byl Yoshio a dodělával snídani.
Rinu jsem nechal spát a nechal ji jen vzkaz na stole. Došel jsem do koupelny posbírat svůj mobil, který jaksi nefungoval. A pak jel domů. Rychle jsem si pak vlezl do sprchy a šel se připravit do práce.
Po snídani jsme šli na zahradu, kde byla Misi a snažila se cvičit Nera. Vlastně ji to celkem šlo. Chtěl jsem to natočit, ale uvědomil jsem si, že nemám mobil. Asi jsem ho nechal v pokoji.. Nechal jsem Reiza na zahradě a šel si pro mobil.
Mobil jsem jednoduše dal do sáčku s tím, že ho potom vyhodím do tříděného odpadu. A šel se převléct. Miku jsem nechal u Riny. Ale nechal ji tam i peníze, aby ji něco koupila. Pak jsem jel do práce.
Já si včera psal se šéfem? Přečetl jsem si ty zprávy a zjistil, že bych u sebe neměl mít mobil, když piju.. podle všeho jsme si i volaly, zajímalo by mě, o čem jsme mluvili.. Nakonec jsem mu zavolal, ale ohlásilo mi to, že je nedostupný a tak jsem mu alespoň napsal zprávu. -Omlouvám se za včerejšek, jen.. o čem jsme spolu mluvily?-
Bylo docela na prd u sebe nemít mobil. Ale v práci jsem používal pracovní, takže o nic zas tak nešlo. Zalezl jsem si do své kanceláře a ihned se vrhl do práce.
Lehce mě překvapilo, že neodepsal, ale asi má jen práci. Dál jsem to neřešil a odešel jsem zpět na zahradu.
Do týdne bych si měl pořídit nový. S tím bude zase práce. Asi své telefonní číslo někam vyvěsím po firmě. Stejnak se mnou nemá nikdo v plánu si volat nebo dopisovat. Furt jsem měl v hlavě ten včerejšek. Bylo to z mé strany tak ubohé....
Misi už netrénovala psa, místo toho seděla u stolku spolu s Kaede, Ume a Reizou. Byl jsem pryč jen pár minut a ony už ho zvládli zatáhnout na čajový dýchánek? No já ho varoval, navíc nevypadal, že by mu to nějak extra vadilo..
Radši jsem na to nemyslel a věnoval se práci, jelikož za mnou chodili lidi z oddělení, aby mi oznámili, že jsou zde.
Vyfotil jsem je a potom jsem se nenápadně dostal pryč ze zahrady a skoro až zdrhl zpátky do domu. No co? Nechci se účastnit dalšího dýchánku, za svůj život už jsem si jich vytrpěl dost.Taky jsem se věnoval své prezentaci. Kdyby to byla nějak důležitá prezentace, trvala by její příprava asi 2-3 měsíce. Ale jednalo se o prezentaci jen pro jednoho našeho spolupracovníka.
Nakonec jsem narazil na Naota a začal si s ním povídat, samozřejmě nevynechal jisté narážky na mou včerejší noc strávenou s Reizou. Myslím že to spíš jen odhadl, jelikož má pokoj hodně daleko od toho mého..
ČTEŠ
Neprofesionální
RomanceYuuto Hayato je majitelem jedné velmi úspěšné firmy, už od školních let ho provází to, že ho ostatní soudí dřív, než ho poznají. Nyní však tento muž chystá pohovor pro jeho budoucího zaměstnance, možná ho nový zaměstnanec nebude vnímat, jako všichni...