Dokud nás probuzení nerozdělí

9

(TW! SELF HARM! BLOOD!)

George~
Sedím nad vanou plnící se krví. S podřezanymi žilami. Skvělý pocit.. cítím se uvolněn. Více než v objetí s dreamem.
Vidím lampu. Pořád ji vidím, jedno mrknutí a nevidím nic. Ticho, tma a jen moje mysl.

Sapnap~
George mi už 10 minut nebere mobil. Je nedostupný. Potřebuju se za ním dostat. "Dreame! Prosimtě. Odvezeš mě k Georgovi? Domů?" Zeptal jsem se Dreama. Umím řídit. Ale v tom stresu a se slzami v očích to úplně nepůjde.

Dojeli jsme k Georgovi domů. Měl odemčeno. Už to mi přišlo divné.. "GEORGI! KDE JSI?!" zakřičel jsem v domě a uviděl jsem jeho mikinu která byla nahoře vedle dveří do koupelny. Byly zamčené.. "Georgi! Otevři! Prosím!" Nebyl odtama slyšet žádný zvuk. "Dreame! Pojď jsem prosím.." začal jsem brečet. "Otevři ty dveře prosím. Nějak." " A já to mám asi udělat?" Řekl dream. "JÁ NEVÍM SAKRA. PROSTĚ JE NĚJAK OTEVŘI!" začal jsem panikařit a ječet. A prostě jsem ty dveře prorazil "promiňte-
Uviděl jsem George ležícího na zemi v kaluži krve. Rozbrečel jsem se a začal jsme si vykládat že je to vše moje vina. Brečel jsem. Chytl jsem George za hlavu a přitáhl si ho na své nohy. Do místnosti potom přišel Dream se svojí miminku v ruce. Vzal mi z ruky Georgovu ruku a svázal jí mikinou. "C- co to děláš?.." zeptal jsem se zmateně Dreama.
"Zachraňuji člověka kterého miluji."
Když tohle Dream dořekl úplně jsem se zarazil. "Počkej. T-ty ho miluješ?" 
"Jo! A.. nechci ho ztratit. Tak proto zavolej sanitku!" Opravdu jsme nečekal že by tohle Dream řekl. Hned jsem se rozběhl pro mobil a zavolal sanitku.

Dream~

"Notaak. Georgi. Ty můj blázne. NEOPOUŠTĚJ MĚ." přiběhl sapnap s tím že mu máme ránu svázat a že sanitka jsme na cestě. Svázal jsem Georgovi ruku a vzal jsem ho na ruce a odnesl do obýváku. Položil jsem ho na gauč a snažil se mu nějak ošetřit hlavu.. "dreame. Hlavu radši nech.. nech to na profesionály.." řekl sapnap a já ho jen chytl já ruku a dal mu pusu na čelo. "Nesmíš mě opustit.." dorazila sanitka a sanitáři se hned o George postarali. "Kdo tu ruku svazoval?" Zeptal se jeden sanitář. "Já jsem to byl." Odpověděl jsem. "Je to dobře uvázané. Máte nějaké zkušenosti?" Zeptal se zase sanitář. "Bohužel. Bohužel ano. Mám zkušenost s tímto." Řekl jsem a sklonil jsme hlavu k zemi. Sapnap se na mě podíval a zeptal se mě.  "S čím že máš zkušenosti?"
"S ničím. Neřeš to prosím." Jak jsem řekl, tak udělal. "Teď mě zajímá jen George. Ten George kterého miluji."

Sapnap~

Prosím. Prosím. Prosím ať se George probere.. Dream ho miluje! Bože! Vidíš?!. Ať žije...já jo tady potřebuji...

Dojeli jsme do nemocnice a zdravotnická služba si přebrala George. My už jsme s nimi nemohli. "Bojím se o něj..." Řekl jsem dreamovi. "Já se o něj také bojím." Ozvalo se z úst dreama. On- on ho miluje.! Já to dokázal... "Já to dokázal! Ale také jsem ho dohnal k sebevraždě...'' řekl jsem radostně ale zároveň sklesle.
"Co jsi dokázal sape?" Zeptal se mě nechápavě Dream. "Ale nic. Neřeš to." Řekl jsem dreamovi. "A ještě jedna věc. Nedohnal jsi ho k sebevraždě." Když tohle Dream řekl tak se mi i ulevilo.

Po zbytek dne jsem měl v hlavě jen George. Tak jako Dream. Pořád zamnou docházel s tím že se o něj bojí a kdy nás za ním pustí. Už jsem to s ním nevydržel a šel jsem se zeptat. "Chtěl bych se zeptat." Řekl jsem smutně. "Ano? Ptejte se." Řekla paní za pultem. "J-jak je na tom George?.." zeptal jsem se koktavě. "Promiňte ale nevím o jakého George myslíte. Musíte mi říct i příjemní." Řekla paní. "A-aha jo, omlouvám se. George Henry Davidson. Přivezli ho sem asi před hodinou. S- s pořezanou rukou.." když jsem doříkával poslední větu zase se mi nahrnuly slzy do očí. "Ano, ano přivezli ho před dvěma hodinama. Je na pokoji. A můžu se zeptat proč brečíte?" "Jsem jeho nejlepší kamarád.. a znám ho už od mala a nedokážu si představit život bez něj. A v jakém je stavu? Můžeme ho vidět?" Zeptal jsem se s nadějí že by jsme ho mohli vidět. "Na návštěvy můžou jen bližší členi rodiny. Více říct nemůžu." Už mě ta ženská začla vytáčet. "Tak poslouchejte dámo. George je můj nejlepší kamarád. Skoro jako moje rodina, jeho táta kdyby ho viděl v takovém stavu tak by bouchl šampáňo a oslavoval by to aby umřel. Jeho máma je momentálně mimo Floridu. Sourozence nemá a prarodiče mu nežijí. Takže JEDINÁ 'rodina' jsem teď já." Když jsem to dořekl tak se mi strašně ulevilo a doufal jsem že nás k Georgovi pustí. "To mě vše mrzí.. a přítelkyně? Tu nemá?." Tak kráva se ještě zeptala? Nestačil ten můj proslov?! "Ne. Nemá přítelkyni. Ale blízko k příteli." Ukázal jsem na Dreama a 'slečna' se jen zasmála. "Vidíte v tom problém? Pokud ano tak jste mi jen pro smích. A teď nás s dovolením pusťte za Georg-" nedořekl jsem větu a slyšel jsem mluvit doktora. "George Davidson. Je ve vážném stavu musíme na sál." "Počkat. Co?! Nee. Georgi!" Uslyšel jsem Dreama. Otočil jsem se zpět na ženskou a pak na Dreama který běžel za doktory co vezli George na sál.

Dream~
"Pane sem nemůžete." Promluvil na mě jeden z doktorů. "Já jsem jeho- jeho přítel." Bylo vidět že se doktor zarazil. Jedna zdravotní sestra mě chytla za ruku a odtáhla bokem. "Pane, pokud jste jeho přítel tak vás za ním pustíme až potom co to vyřešíme. Teď jede na sál a je na pokraji života." Odběhla za ostatními doktory a Georgem. "N-na pokraji ž- života..?" Nahrnuly se mi slzy do očí a rozbrečel jsem se. Po zdi dolů jsem sjel až na zem kde jsem začal brečet. Bylo mi jedno že se na mě všichni koukají.
"Dreame?.. co se stalo?.." přišel za mnou sapnap. "J-je NA POKRAJI ŽIVOTA! NESMÍ.. nesmí umřít..." Zakřičel jsem přes celou chodbu. Přišla za námi nějaká hodná sestřička. Pomohla nám se zvednout. Dala mi nějaký prášek od stresu a snažila se nám zvednout náladu. Pomohlo to. Cítil jsem se lépe. Ale pořád ten pocit že už tu semnou zítra George být nemusí..zase se mi nahrnuly slzy do očí. Sapnap do mě strčil a já se otočil na dveře kde stál doktor. Vypadal smutně. Napadalo mě jen to nejhorší. O-on.. umřel.. prosím řekněte že žije a ten k0kot ve dveřích si z nás dělá jen srandu.. "pan George Henry Davidson je na tom velmi, ale velmi špatně. Je momentálně uveden do umělého spánku a je na pokoji. Můžete se jít za ním podívat. Ale nemyslím si že by jste ho chtěli vidět v tomto stavu."

Aaaa, chudák George tvl. A chudák já. A vy čtenáři xd
Jinak tohle je zatím nejdelší kapitola co jsem kdy napsala lol a celkem mě to bavilo. Tohle téma mě celkově baví. Hej! A pokud by vám vadily sprostá slova tak mi to prosím. Prosím napište! Pokusím se je ubrat a pokud vám vadí ten self harm tak to asi radši ne čtěte. Tahle knížka je hlavně o tom.<3 thank for understanding<3 ily Ell~
1193 slov