Byl podzim a já milovala tohle roční období. Milovala jsem a miluju tu hru barev, která je všude. Zbožňuju to, jak je svět najednou barevný a dodává mi to chuť k životu, příjde mi ten život na podzim o něco krásnější než kdy jindy.
Minulý rok na začátku podzimu jsem byla v obchodě, a to jen proto, abych si nakoupila hromadu svetříků. A právě teď mám jeden na sobě. Když jsme s Dominikem vyšli z balkónu, byli jsme ještě chvíli doma, ale poté jsme se rozhodli jít ven, projít se do parku.
Už když jsme vcházelo do parku, cítila jsem se jako někdo jiný. Byl to krásný pocit. Jak to tak bývá, tak i v tomto parku bylo spousty stromů, které hrály barvami.
Dominika bavil pohled na mě, když měl ruku kolem mých ramen. Prohlížela jsem si každý strom, a on to prožíval se mnou.
,,Pojď si sednout," Usmál se a vedl mě k lavičce, která byla přímo pod stromem a sedli jsme si na ni. Věděl, jak moc tohle období miluju... položila jsem si hlavu na jeho rameno a v klidu vydechla. Dominik mě dělal klidnějším člověkem, jako bych byla vyléčená ze svých depresí a záchvatů úzkosti. Jakoby už neexistovali, když se mi zase připlete do života.
Povídali jsme si, hodně dlouho, než jsme se rozhodli, že se konečně odebereme i jinam. Procházeli jsme městem a já jsem byla ráda, že jsem nemyslela na Petra.
,,Zajdeme do kavárny." Usmála jsem se na Nika a on s milým úsměvem kývl.
Bylo něco kolem čtvrté hodiny, když jsme seděli v kavárně a venku už bylo pochmurně. Foukalo a listy větr odnášel z jednoho místa na druhé.
,,Chci zůstat déle." Usmál se Dominik a tím mě vyrušil při sledování dění venku a taky pití horkého hrníčku kávy, ,,budu tady dva týdny. Pak mi začíná další turné po republice." prozradil mi a já se usmála. Byla jsem nadšená, zajdu si zase po delší době na jeho koncert.
,,Samozřejmě se budu často vracet," usmál se, vypadal šťastně, ,,konečně se dokážu orientovat ve svém čase, a konečně budu mít víc času na tebe." Byl šťastný.
Nespočetně krát vyřknul ze svých úst jak nenávidí čas. A on ho nenáviděl doopravdy. Od doby, co jsem ho poznala s časem byl velký bojovník a nedokázal si ho uspořádat. Byl v něm zmatený a většinou nic nestíhal. Často na čas se mnou zapomínal a to dělalo dobré věci i špatné. Párkrát jsme museli setkání zrušit, protože byl vystresovaný z času. Jistě by si on sám přál, aby neexistoval.
,,Tak to je skvělé." Olízla jsem si fousky z kávy a usmála jsem se. Jeho očka zářila a nadšeně se mnou zakoukal do toho dění venku.
•
,,Kati?" Oslovil mě, když jsme přišli ke mně domů a vyzouvali si boty. Nevím proč, ale vždy mi přišlo, že když mě oslovoval, tak použil jeden speciální tón hlasu, kterým k nikomu jinému nemluvil.
,,Hmm?" S úsměvem jsem pohlédla do jeho obličeje a odebrala se do kuchyně a on společně se mnou. Měla jsem v plánu udělat čaj, jelikož jsme se o tom cestou bavili.
,,Chci vědět, kdo ti to chtěl udělat," Opřel se bokem o linku a sledoval mě jak se natahuju ke krabičkám čajů. Nakonec mi pomohl, přišel ke mně, položil ruku na jeden z mých boků a začal se tam přeze mě natahovat taky, ,,neměla by sis je dávat tak vysoko." pobaveně zakroutil hlavou a vrátil se zpět k tématu, mezitím, co se opět opřel o linku, Zatočil se mi z toho doteku celý svět, ,,řekla jsi, že ho neznáš... víš aspoň jméno?" Zeptal se a já si povzdychla, vhodila do hrnečků čajové pytlíčky a zapla varnou konvici.
,,Petr, více nevím, Dominiku.." řekla jsem se studem a podívala se na své nožky. Pak mi ale došlo, že mi o něm Adri něco říkala. Hudebník pod jménem Stein27, ale to už se Dominik nesmí dozvědět..
,,Odkud ho znáš? Jak jste se poznali?" Dominika to zajímalo, ale já při vzpomínce na těch záchodech a následné vzpomínce na to v tehdejší backstage začala zběsile mrkat.
Dominik ke mně přišel a s několika omluvami mě přitáhl do jeho náruče. Řekla jsem mu, že je to dobrý, ale že si s ním o tom promluvím zítra, dneska chci od všeho pokoj. S úsměvem souhlasil a posadili jsme se.
Po dopití teplého čaje jsme šli ke mně do ložnice a pustili jsme si film společně s velkou miskou plnou popcornu. Zapli jsme film a já jsem dnes poprvé od rána vzala do rukou telefon.
Zjistila jsem, že jsem byla bombardována zprávami od Natálie..
Natal🤍✨ vám poslal/a zprávu
- celkem 70
Vykulila jsem oči na tohle oznámení a hlavou mi proletělo, že musí být asi hodně vytočená.
Mezi tím, co Dominik vybíral film, jsem ani neotvírala zprávy a rovnou našla její kontakt, který jsem následně i vytočila...
•••
Omlouvám se, zase😕 vy víte za co😅💔
• neptejsemenanic •
ČTEŠ
Predátor
Fanfiction,,Deník.. zkoušel sis někdy psát deník?" Zeptala jsem se ho a on se na mě podíval tím nevinným pohledem a zavrtěl hlavou. ,,Jakože... nějaký zápisník, kam bych psal své Teorie pádu?" Zeptal se on zase mě a já se zamyslela. Ano, pochopila jsem, co my...
