Kapitola 3

83 4 0
                                    

Šel klidnou vesnicí, slunce už zapadalo a kromě zpěvu ptáků a štěkotu psů nebylo slyšet nic. Zanedlouho už prošel nově nalakovanou hřbitovní branou a zamířil k odlehlé boudě na konci hřbitova. Stála tam a vyhlížela nového hrobníka(opravdu vyhlížela!). Alespoň Warrenovi to tak připadalo. Byla to malá dřevěná bouda se zchátralým stropem, hojně obdařená prohnilými dírami v prknech a s malými dveřmi na zrezivělých pantech - které byly otevřené.

Hrob v řadě patnáctKde žijí příběhy. Začni objevovat