Koně jsou můj život

Koní se nevdám

Je mi 12 let jmenuji se |Michelle na koni jezdím od svích let ale takoví háček v tom je..... rodiče a nikdo jiný to neví jen já a můj kůň Campo no a babička. Campovi Je  7 let. Je velmi šikovný a pracovitý dělám na něm parkur a drezuru. Ale Campo a babička Emilka  je jedíný kdo mě má rád a chápe. Ve škole to mám těžký chodím do 6.A třídy nemám tam žádnou kamarádku všichni si ze mě utahují a uráží mě. Sestru ani bratra nemám jsem jedináček. Mamka se jmenuje Verča je jí 40 let. Nemá ráda koně a kočky. Taťka se jmenuje Adam je mu 42 let. Koňě mu ani moc nevadí ale spíš se jich bojí. 

Jednoho dne jsem se projížděla na Campovi jen jsme krokovali a klusalli. Campo začal být po chvíli nějaký neklidný. Snažila jsem se ho sklidnit ale nepovedlo se mi to vzpínal se a vykopával. "Někdo jsem de" zakoktala jsem. Chtěla jsem utéct ale Campo byl neovladatelný vyběhl proti té osobě a jak jsme se tak přibližovali viděla jsem obličej té osoby byla to má mamka "ale né" zašeptala jsem Campovi a Campo jako by mi rozuměl otočil směr a tryskal pryč "Hodný Cmpo já jsem vědela že mě nezradíš" říkala jsem mu.

Až jsme byla daleko od mamky za poli tak jsem zesedla ze Campa a objala jsem ho a dala pusu. Zahrabala jsem do mé kapsy od rajtek a vytáhla pamlsek dala jsem ho Campovi a spokojeně odfrkoval. Začínalo se stmívat nasedla jsem na Campa rozhlédla se a zístila kde to vlastně jsem byla jsem kousek od vesnice. Uháněli jsme k vesnici při sobě jsem měla 100 Kč. Jak jsem dorazili do vesnice dala jsem Campa na louku která byla poblíž. šla jsem do ubytovny a ubytovala se na jednu noc přesně mi to vyšlo stálo to 100 Kč. Přišla jsem do svého skromného bytečku a lehla si do voňavé postele a usla jsem.