Perfection {Harry Styles CZ}

Chapter14

I'm hurting, baby, I'm broken down
I need your loving, loving
I need it now
When I'm without you
I'm something weak
You got me begging, begging
I'm on my knees…

Pohupuji se do rytmu Sugarod Maroon 5, písně, která právě běží na MTV. Otevřu lednici a vytáhnu z ní maso, abych mohla pokračovat v mém pochybném vaření.

Dám ho vařit a začnu si znovu krokovat do hudby:

Sugar
Yes, please
Won't you come and put it down on me?
I'm right here, 'cause I need
Little love and little sympathy
Yeah, you show me good loving
Make it alright
Need a little sweetness in my life…

Zamíchám provařenými špagetami v hrnci a opřu se o linku, abych si oddechla.

Tak tohle vyšlo. Ne, že by vaření bylo nějak náročné, ale toto je moje premiéra. Moje oficiální premiéra, jelikož v této domácnosti byl hlavní kuchař vždy Dean a já se jen, no, vozila.

Protože mám celý obývací pokoj zapařený od vaření, přejdu k rozlehlému oknu a pokusím se jednou z mnoha páček zakroutit, abych okno otevřela. Vůbec se ta páčka nechce pohnout, tak se snažím zakroutit další a další.

Po chvilce beznadějného třesení s jednou z mnoha páček, které jsem vyzkoušela, zjistím, že kouř ještě zhoustl a zápach je znatelnější. Okamžitě přiběhnu k pánvičce s masem a zjišťuji, že z mé večeře je velký černý uhel.

Fajn, tak tohle zase nevyšlo.

Začnu nadávat, což spíš zní, jako bych chtěla přehlušit televizi, a pokusím se vypnout sporák. Prvně se to zdá jako dobrý nápad, ale po pár sekundách zjistím, že to byl pravý opak.

Místo toho, abych sporák vypnula, jsem žár ještě zesílila, což samo sebou způsobilo, že uhel masa se zapálil. Z pánvičky vyšlehly plameny, takže to vypadalo, jako bych něco flambovala.

„ Kurva, kurva, kurva.“ Snažím se to uhasit, samozřejmě že tím nejnepochopitelnějším způsobem: hodím na to ručník. Je možný, že dobře tancuji, ale co se týče vaření a jiných prací potřebujících zručnost, jsem totálně nepoužitelná.

A právě v tu nejnevhodnější dobu, v ten nejnevhodnější den zazvoní dveře od mého bytu. Opatrně, abych se nepopálila a tentokrát s ujištěním, že to udělám dobře, vypnu sporák, takže oheň pomalu uhasne, což ale neudělá ten ručník, který je tam ostatně díky mojí debilitě.

Zvonění se stupňuje, takže ručník uhasím tím, že na něj vyliji sklenku vody a jdu, celá zpocená s rozcuchanýma naštěstí ne spálenýma vlasama, otevřít ty proklaté dveře.

„ Ano?“ Otevřu popuzeně, až nasraně dveře, díky čemuž se mi naskytne pohled na usmívajícího se Harryho.

„ Ty vole. Probudil jsem tě ze žhavého snu o mně?“ Vleze mi do bytu bez pozvání či vyzvání.

„ Ne.“ Odpovím, aniž bych svojí odpověď rozváděla dál vyvrácením jeho tvrzení.

„ Tak jsi byla ve vaně?“ Zouvá si boty a pokládá dál otázky.

„ Ne.“ Zopakuji svoji předešlou odpověď. Nehodlám mu sama říct, co jsem za nemožného člověka, že i při vaření tak lehkého jídla jako jsou špageti, si málem zapálím byt.

„ Tak jsi posilovala?“

„ Ne.“

„ Tak jsi uklízela?“
„ Ne a přestaň! Pojď mi radši pomoct otevřít okno.“ Zastavím jeho nekonečné pokládání otázek a přesunu se zpět do obýváku, který je stále, překvapivě, zamlžený.