Kapitola 1.- Budíček

9 0 0
                                    

Tma, jediné co bylo byla tma. Pak přišla prudká bolest. Na dobrých pár minut jsem nevnímal nic víc než tmu a pronikavou bolest. Ani si už nepamatuji kde všude se ta bolest rozprostírala, jediné co si pamatuji byl ten pocit toho že by se měla každou chvílí blížit poslední sekunda mého života. 

Nějaká chvíle uběhla a já se konečně odvážil otevřít oči. Potom co byly z pozvolna otevřené jsem zjistil že ležím na půdě tvořené z šedého prachu a kamínků. Nepodařilo se mi rozluštit co se děje. Však co jsem věděl že rozhodně vstávat připravený ještě nejsem.

 Po zhruba 5 minutách bolest už nebyla tak pronikavá jako předtím, stále jsem se však cítil jako by mi někdo uřezal všechny části mého těla a následně  je znova přišil. Akce která mě čekala byla jasná, zvednout se na nohy. Trochu to zabralo ale vítězství patřilo nakonec mě. I přes svou výhru ve mě stále převládal pocit zmatenosti. Kdo a kde to jsem? Však na ani jednu z těchto otázek mi nebyla známa odpověď. Mé oči najednou dychtily zjistit vzhled místa kde se nacházím. První co my instinkty napověděly bylo se podívat za světlem. Nad sebou se mi tyčila obrovská betonová roura, skoro až tunel který vedl na povrch. Tunel byl zhruba 15 metrů široký a ani nedokážu odhadnout jak vysoký. Na konci nešlo vidět nic, žádná obloha jenom bílo. Podíval jsem se také okolo sebe, byla to obrovská kopule  z betonu. Jako stoka akorát bez odpadu a všech těch nechutných věcí. Teď mi došlo co se asi stalo, někdo mě jsem musel shodit nebo jsem spadl.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Oct 27, 2023 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Uvězněn v HlavolamuKde žijí příběhy. Začni objevovat