MidMind-kun Baka uwu server

Kapitola 7: Zenoxik a Cantie O///O

Oi Zenoxiku

Nedívej se jinam.

Cantie se omluvyl coš pro něj nebil snadní víkon ale vyna ho přesto sžírala. Veděl že nikdy nebude zchopen virovnat se Zenoxikovi. Řečeno otevřeně (jako Cantie vždycky) traumatizoval ho. Nebyl to odhad ale byla to skutečnost. Pokut by se pohyboval příliž rychle nebo mluvil příliš hlasitě v jeho blýzkosti Zenoxik by sebou trhl. Už přijal Cantieho omluvu a odpustil mu protože tak zvláštní a laskaví byl. Cantie si však neodpustil. Nezdálo se tedy fér upustit všechny jeho city romanticki a jinak na pyhatého anděla. Okamžik kdy s jistotou věděl, že je bude muset skrýt, byl poprvé a naposledy, co se pokusil flirtovat s Zenoxikem. Studovaly na jedné ze svých četních skoušek a byli přitlačeni proti sobě když intenzivně studovali stejnou knihu. Bylo to něco o ůhlech a Zenoxik označil ten první; "Tento ůhel je ostrý!" zvolal.Cantie který nedával pozor na nic jiného než na to, že Zenoxikovy pihi vypadaly jako souhvězdí něco mumlaly v duchu; "Jsi akutní - tj.!" Právě to viklouzlo ale přesto doufal f nějakou pozytivní reakci nebo alespoň ruměnec ale žádný Zenoxik nemusel viděšeně odvrátit pohled. Pak přišel s nějakou chromou výmluvou o setkání s MaJkim nebo nějakím shitem a vyběhl z místnosti a nechal Cantieho udeřit pěstí do zdi.

Oi Zenoxiku

Podívej se na mě stejně.

Cantie rozhodně měl problémy s hněvem a ve skutečnosti byl v současné době na terapii ale jeho celková emoce vůči jeho zamilovanosti byla lítost přichycená trochou zlomeného srdce.Přál si abi se mohli vrátit do doby, kdy se na něj Zenoxik bude dívat těmi velkíma smaragdovýma očima plníma zbošňování. Strávil mnoho bezesných nocí pronásledovaných šťastnými vzpomínkami na jejich dětství každý tak často nechal slzu vyklouznout když přemíšlel o spůsobu jakým právě upustil Zenoxik a začal ho šikanovat. Ftipy nestáli za to pokud jste neměli osobnost a řízení jako All Might... nebo Zenoxik. Všechen ten smutek se změnil zpět na vstek když viděl púl na púl s paži líně ovynutou kolem ramen domácí skořicové rolky jako by ho vždycky znal. Opravdu chtěl křičet když viděl jak na něj Zenoxik s láskou vzhlížel stejně jako dříve svého „Cantieho". "Podívej se na mě stejně," zašeptal Cantie, když odešel do svého pokoje znovu plakat. TwT.

I don't wanna be your friend.

I wanna kiss your lips.

I wanna kiss you until you lose your breath.

O několik okamžků později Zenoxik zaklepal na dveře své koleje a když Cantie neodpověděl, propadl skrz. "Dobře, poslouchej!" Nevím, co jsem udělal, ale ty ses mi vyhýbal! Jsi strašnej, nejsi VUBEC bussin. Chceš být porad přáteli? " zakřičel se slzami v očích.Cantie sebou trhl a tajně si usušil vlastní slzy. "Nechci být tvůj přítel - chci tě políbit na rty, chci tě políbit, dokud neztratíš dech." Slzy v očích Zenoxika vytekly a vypadal tak zraněný. "Ach, damn bro, myslel jsem tím, že chci být tvým nejlepším přítelem" řekl Zenoxik. "Přál bych si, aby to mezi námi nebylo tak napjaté, " Cantie rychle lhal, aby utěšil Zenoxika.

The look in your eyes.

My hand between your thighs.

"Díky bohu!" vykřikl Zenoxik se smíchem. "Jako trest za tvoje hloupě formulovaná slova jste odsouzen k smrti šimráním!" Postoupil k posteli velkého Cantieho. Cantie si odfrkl a snažil se potlačit jeho smích, když se potýkal s Zenoxikovymy zvědavými prsty. Kroutil se a zakňučel, jako malé dítě. Kdyby tu byl kdokoli jiný než zelená hlava, zabil by je a pak by zemřel trapně. Najednou byli na okraji matrace a s „BUM!" byli na zemi ve velmi kompromitující pozici. "Hm, moje ruka je mezi tvými stehny," nervózně prohlásil Cantie s odvrácenýma očima a ušima, které začaly zářit odstín červené. "Pohled do tvých očí ... hey bro it's bussin ale, jen tě jen políbím, pokud chceš, abych přestal, řekni mi to!" prohlásil Zenoxik, jejich tvář a vlasy se spojily. Naklonil se teda Zenoxik dopředu a jejich rty se setkaly. Oba na tento okamžik čekali věčně a byly kluci spokojeni až když byli udychaní.

Oh this can't be real.

It's all just a dream.

"Páni," zamumlali oba. "Ah-heh, hm, takže myslím, milenci?" zeptal se Bakugou. "Chci být tvým přítelem." Hloupě, snažím se dávat rady od osmi let! " řekl úšklebek Deku.

"To nemůže být skutečné, je to jen sen."

"Možná vypadám zasněně, ale jsem tady na 100% se svým přítelem a chystám se ho znovu políbit," mrknul Zenoxik. Jejich rty se znovu spojili a pak přitulily se, zatímco Cantieho eDgY LED světla je vyhřívala v měkké načervenalé záři. Dva chlapci v červeném se navzájem drželi blízko sebe, jako kdysi před mnoha, mnoha lety.