Jen jednou jsem byl na táboře. Myslím, že mi bylo kolem jedenácti dvanácti let. Tábor byl na mýtině a kolem něj byl tmavý les. Jako dítěti mi připadal strašidelný a bál jsem se do něj chodit. Přišlo mi, že mě odtamtud někdo sleduje. Proto jsem už v životě nikdy nechtěl na tábor a vymlouval se, že už jsem moc starý. Donedávna jsem se svému malému já smál. Až pak jsem zjistil, že se ten rok v tom lese schovával uprchlý vrah.
ČTEŠ
Hororové lepidlo
TerrorHororové lepidlo, příběhy na dobrou noc. Zapněte si světlo, pozdravte svého Karla v chodbě a můžete se pustit do čtení. To, že vás mezitím sežere Karel, který žije pod vaší postelí, už nebude můj problém. Možná dorazím na váš pohřeb. Karle, nevíš...
