Mischief || ff Loki Laufeyson

VI.

Uběhl další měsíc, konkrétně začal březen a za týden budu mít narozeniny. 'Yay'.

S Pietrem to nakonec nedopadlo. Měla jsem pocit, že si našel někoho nového. Vůbec mi to nevadilo. Neměla jsem žádný zájem o Pietra. Je fajn, ale ne-e.

S Lokim jsme si začali dobře rozumět. Byl opravdu milý a zábavný, ale občas zase děsivý. Snažil se mě od sebe vyhnat, ale po několika večerů s tím přestal. Ikdyž jsme tak trochu jiní měla jsem pocit, že k němu začínám cítit hlubší city. No pocit, spíše jsem si tím jistá.

Se Strangem jsem měla už několik tréninků. Bylo to úplně jiné. Dost mě toho naučit. Jak štít, portály, tak i vnímání okolí. Dokonce se mi jeho technikou zlepšili přímé útoky! Takže jsem uměla jak útoky od Wandy tak od Strange.

* *

„Jak dlouho vlastně budete věznit Lokiho?" zeptala jsem se u společné večeře, kterou navrhla Pepper.

„Dokud si pro něho nepřijde Thor." odpověděla Nat.

„A ten je kde?" zeptala jsem se znova.

„Cestuje po galaxii s někým." odpověděl Steve „Asi ještě měsíc nebo dva tu bude, proč se ptáš?"

„Jen tak." pokračovala jsem v jídle.

* * *

Hned po večeři jsem šla spát a vzbudila se ve čtyři ráno. Stále jsem k Lokimu chodila spíše takhle ráno než přes den, ale jemu to nevadilo a já jsem si zvykla. Když jsem teda unavená a nepřijdu, tak to Loki chápe.

Šla jsem potichu k výtahu a za Lokim.

„To už je tolik?" usmál se, když mě uviděl. Jeho úsměv i smích byli jako droga pro mě.

Usmála jsem se a přikývla hlavou. Přišla jsem před sklo a pozvedla hlavu, abych se dívala Lokimu do tváře „Chtěla bych něco zkusit." řekla jsem.

„A co přesně, kopretinko?"

Jen on dokáže tak hezky říct kopretinko, že se pomalu rozpouštím.

Odstoupila jsem trochu dál od skla a začala vytvářet menší portál. Povedlo se! Druhý konec se objevil v Lokiho cele. Vešla jsem do něj a objevila se kousek od Lokiho.

„Jak je to možné?" divil se Loki „Mě tu kromě iluze nic nefunguje."

„Protože máš od Starka takový čip, aby to nebylo možné." odpověděla jsem.

Nic neřekl a šel zamnou. Trochu jsem měla strach. Mohl mě jen využít nebo teď bude vydírat Starka za jeho osvobození za můj život.

Zavřela jsem oči když byl Loki už předemnou. Cítila jsem jeho ruce kolem mě. On mě obejmul. Otevřela jsem oči a po chvíli jsem ho obejmula taky.

„Si ještě krásnější než za tím sklem." řekl Loki.

Nic jsem neřekla, ale začala jsem být více uvolněná. Přestali jsme se objímat a Loki mě vzal za ruku a šli jsme trochu o po dál se posadit.