Léto s celebritou [Tom Holland]

|9| •ᴋʀᴀ́sɴᴀ́ ᴠᴇ̌ᴄ̌ɴᴏsᴛ

Tom se usmál a znovu mě pevně obejmul.
"Když nad tím tak přemýšlím, už si nepřijdu tak hrozně." dodal po chvíli ticha.

Chvíli jsme tam jen tak stáli a já si užívala jak se jeho pevné paže dotýkají mého těla. Perrie nás ale přerušila.

"Tome, nemohli by jsme se s tebou vyfotit?" prohlásila a Tom přikývl. V tom začala Perrie vyndavat záhadné třpytící věci z batohu. S Tomem jsme se na ní udiveně koukali.

"Nasaďte si to." oboum nám ty "věci" podala. Ještě byli zabalené v igelitu. Když jsme je rozbalili, zjistili jsme že jsou to korunky. Jedna pro královnu, jedna pro krále.

"Teď ještě sehnat bílého koně a můžeme odjet do západu slunce." zažertoval Tom a my se začaly smát.

Pak ale přišel problém. Jak si na fotku stoupnout? Já jakožto člověk co se denně fotí s desítky lidma jsem absolutně nevěděla jak si stoupnout. A Perrie to samý. Ale Tom, aneb ten nejzkušenější z nás to naštěstí zachránil. Obejmul mě zezadu a řekl "Úsměěěv!"

Uvnitř mě zrovna probíhala taková menši psychická krize. Jakoby uvnitř mě něco explodovalo a teď tam všechno hoří. Jakoby tam teď všichni pobíhali a snažili se to uhasit. Já vím, zní to divně. Zjednodušeně, byla jsem úplně mimo jenom z toho, že Toma vidím. A teď ještě ke všemu mě právě objímá. Jakože, chápeš to?! Tom Holland!!

Perrie tu fotku fotila pár vteřin ale mě to přišla jako věčnost. Krásná, věčnost!

"Já jsem Sabrina." podala jsem po focení ruku Tomovi.
"Těší mě, Brino." sevřel mou ruku a potřásl s ní.
"Potěšení je na mé straně, princi." zasmála jsem se.

Ještě dlouho jsme si povídali. Bylo to úžasný. Byla s ním hrozná sranda. Vysvětloval nám jak to tady u Marvel funguje. Taky říkal že to jídlo z cateringu se nedá jíst, takže si nosí svoje vlastní. Dělal u toho obličeje a měnil hlasy jako pravý herec.

"Není možný, abych vas odněkud znal? Jste mi hrozně povědomé." zeptal se Tom.
"Joo tak to je možný. Já zpívám v britské skupině Little mix a tady kolegyně jede sólo dráhu a je herečka." řekla Perrie s úsměvem.
"Já věděl že vás odněkud znám!" zajásal Tom když se ukázalo že měl pravdu.
"Posloucháš nás?" zasmála se Pez.
"Ne tak úplně ale samozřejmě jsem od vás pár písniček slyšel. Třeba v rádiu nebo v televizi." vysvětlil

"Takže ty jsi herečka, Brino?" zeptal se.
"Jop."
"A kde si třeba hrála?"
"Noo... začínala jsem na Disney Channelu v seriálu Girl meets world a pak jsem se nějak probojovala do filmu od Netflixu Work it. Je toho víc, ale tohle jsou asi tak nějak nejznámější."
"To je super!" zvolal Tom.
" No oproti Marvelu to není nic moc..." usmála jsem se.
"Ale notak, každý někde začínal. Navíc, dělat u Netflixu je úžasný." usmál se zpět. Poděkovala jsem.

Jelikož nás už bolely nohy, šli jsme si sednout na židle pro herce. Byly extra pohodlné! Uplynula už hodina od doby, co jsme Toma poprvé pozdravili a pořád jsme si s ním povídali. Sál už byl téměř prázdný, skoro všichni už odešli. Takže jsme na povídání měli větší klid.

"Kámo, já tě všude hledal!" vykřikl někdo za mnou. Otočila jsem se, abych zjistila kdo to je. Bože. Jacob Batalon!

"Promiň Jacobe, já se zakecal tady s holkama." omlouval se Tom. V tom se Perrie zvedla a natáhla ruku k Jacobovi.
"Ahoj já jsem Perrie. Promiň že jsme Toma zdrželi, nevěděli jsme že někam chvátá. Moc nás to mrzí." začala Perrie se svým citovým vydíráním. Je v tom vážně dobrá. Stačí aby udělala smutný výraz a každý chlap se z ní okamžitě podělá.

"Ne to je v pohodě, vy za to nemůžete." Jacob sklidnil tón hlasu. Vidíte? Funguje to.
"A co tak krásné dámy přináší do našich studií?"  řekl Jacob a posadil se na židli vedle nás.
"Zvědavost." řekla jsem. Pak jsem natáhla ruku a představila se.
"Sabrina."
"Jacob, těší mě."
"No vlastně tohle všechno byl můj nápad. Vytáhla jsem jí z Londýna sem do NY protože jinak by zase celý léto strávila doma nebo na koncertech." pochlubila se Perrie. Já se jen usmála a koukala do země. Byl to pro mě docela trapný okamžik. Ani si nejsem jistá proč.

"Jo tak to chápu. Kdybych mohl tak jsem taky celý léto doma." přiznal se Tom.
"Že jo? Ten klid doma je k nezaplacení." přidala jsem se.

"Jak se jmenujete příjmením děvčata?" zeptal se Jacob.
"Perrie Edwards jméno mé." řekla Perrie a trochu změnila hlas. Znělo to komicky. Jacob se zasmál a datloval u toho něco do telefonu.
"A ty, Sabi?" zeptal se mě Jack.
Už jsem se nadechovala na odpověď když v tom...
"Carpenter." odpověděl za mě Tom.
"Přesně tak." usmála jsem se.

"Tak jo, díky." odložil telefon Jacob. "Nerad to říkám Tome ale musíme už jít. Ještě je nějaká ta porada nebo co."

"Sakra, já na ní úplně zapomněl." prohrábl si vlasy. "Promiňte holky, už musím jít. Mrzí mě to, hrozně dobře se s vámi povídá." zvedl se ze židle.

"V pohodě, my už by jsme taky měli jít." řekla Pez.

"Děkujeme za pokec, vám oboum. Bylo to super." řekla jsem.

"Není vůbec za co, kdybych mohl tak si tady s vámi povídám až do večera." prohlasil Tom. "Tak zas někdy holky, ahoj."

"Ahoj." řekla jsem a sledovala jak s Jacobem odchází.

Zdravíčko <3 devátá kapitola je venku a s ní samozřejmě i otázka. Kdo je vám víc sympatický? Tom nebo Jacob? Myslím samozřejmě tady v příběhu :) Odpovědi do komentářů. A zase děkuju moc za hlasy a čtení <3 Překonaly jsme už 200 shlédnutí! 😻 jste skvělý! Přeju krásný zbytek dne🥰

1/9/2021
K<3