💚V Zajetí Lásky💛

35.

Draco
Ráno jsem se probudil vedle oddychující Betty. Byla rozcuchaná a šaty měla lehce vyhrnuté výš. Musel jsem se usmát. Ona byla tak dokonalá a roztomilá a já jen idiot, co zranil takovou dívku.

Začala se pomalu hýbat a protahovat se. Znervózněl jsem a čekal, jak bude reagovat na mou přítomnost, a to že spala se mnou. Ne tedy doslova.

Betty
Ranní svit paprsků mě probouzel a s bolestí hlavy jsem se dostala do reality. Nemám tušení, co se včera stalo. A ani nevím, jak jsem se dostala na, řekla bych že postel.

Pomalu jsem pootevřela oči. Když jsem spatřila onen pokoj a jeho, vystřelila jsem do sedu. Tuto akci bylo chybné dělat, jelikož má hlava byla v ještě větších bolestech než předtím. ,,Klid, lehni si." Řekl a s jeho pomocí jsem si znovu lehla. ,,Au.. jak jsem se sem dostala?!" ,,Byla jsi opilá, musel jsem tě odnést. Ale k tobě to nešlo. Do dívčích pokojů my nemůžeme. Nic jiného mně nezbývalo." Promluvil provinile. ,,Mohl jsi mě odnést k Severusovi!" Vyštěkla jsem zlostí a bolestí. ,,To sice ano, ale ranní probuzení by nebylo růžové. A navíc nikdo o tobě a Severusovi neví.." ,,Tím chceš říci, že jsi byl ta lepší varianta?!" Zklamaně zakroutil hlavou a zvedl se z postele. Přešel ke stolku a zvedl sklenku s vodou. ,,Vypij to. Udělá ti to lépe." Stále naštvaně jsem si sklenku vzala a s nechutí se napila.

,,Betty rád bych ti to vysvětlil.." ,,Není co vysvětlovat!" Nechtěla jsem nic řešit. Najvíc při silné kocovině. ,,Ale je.." chtěla jsem znovu protestovat, ale jeho slova byla silnější. ,,Betty to já nebyl. Nechtěl jsem, ale nápoj lásky byl silnější než já. Měli jsme tu párty. Tajnou party. A Pansy nám šla pro pití, do mého přidala kapky špatně udělaného nápoje. Viděl ji Crabbe a neřekl mi to.." rozzuřeně pokračoval. ,,Prý si myslel, že bude sranda. Co přinesla jsem vypil celé, stačilo se na ni jen podívat a.." raději přestal, protože viděl mou zlost a bolest ve tváři. ,,Betty věř mi. Já to nechtěl. Kouzlo sice vypršelo, ale pozdě.." ,,A proto jsi s ní šel na ples!" Odpustit mu bylo lehké a já to chtěla, jen ho podusit byl můj plán. ,,Ty jsi šla taky s tím.. Zachim.." začala jsem se ironicky smát. ,,Takže ty vlastně i žárlíš." ,,Možná.." sklopil svůj bolestivý pohled a raději nic nenamítal.

,,Fajn. Nedělám to ráda, ale jelikož má láska je silnější, odpuštění máš." Draco se mi rozzářeně podíval do očí. ,,Vážně?" Nejistě jsem přikývla.

S radosti mi vletěl do náruče. ,,Au..moje hlava." Rychle se odtáhl a zděšeně hleděl mi do očí. ,,Promiň, já jsem.." nestihl doříct svou větu a já ho s chutí hluboce políbila. On to však nečekal a polibek rychle skončil. Podíval se mi do očí a usoudil, že vše myslím vážně. Proto mi polibek oplatil a začal mě něžně líbat. Jeho ruce přemístil na má stehna a v tu chvíli mnou projel elektrický impulz a já se zachvěla. On se do polibků usmál a pokračoval.

Začal pomalu vyhrnovat mé šaty výš a výš až byl přesně tam kde chtěl být. Polibky přemístil na můj krk při nichž jsem musela prudce vydechnout. Jemu se to však líbilo, proto přidával.

S chutí pokračoval dál a já zase měla pocit toho chtíče, do té doby, než se mi udělalo špatně a já odstrčila Draca a vyběhla jsem rychle z pokoje na nejbližší záchod.

Postřehla jsem jen nechápající Dracův pohled, ale pak mu to čista jasna došlo.

Došel za mnou až na záchod a podal mi kousek papíru. ,,Promiň.. díky." Papír jsem si vzala a otřela si pusu. ,,To je dobrý. Už je líp?" S povzdechem jsem se opřela o zeď a přikývla jsem. Bohužel to nebyla až tak pravda. A obsah mého žaludku se znovu otočil. ,,Něco na to přinesu." Starostlivě se vydal pryč. Já ho chtěla zastavit a říct mu, že je to už dobré, i když nebylo, ale stejně jsem nepotřebovala, aby všichni věděli, že jsem tu. A předpokládám, že šel za mým netopýřím tátou, který mě bude chtít vidět a ještě mi vynadá. Super.

Zanedlouho se Draco vrátil a samozřejmě ho následoval Severus. ,,Cos to zase prováděla?!" ,,Nic." Ironicky jsem se pousmála a nebrala jsem vážně jeho vážný výraz. Jen zakroutil hlavou a podal mi lahvičku s tekutinou. ,,Vypij to. Udělá se ti líp."
,,Co to je?"
,,To není důležité. Šup!"
Nejistě jsem si lahvičku vzala a obrátila ji do pusy. Nechutná slizká tekutina mi zalila hrdlo a já myslela, že se znovu pozvracím. Chtěla jsem onu tekutinu vyprsknout, ale Draco byl rychlejší a pusu mi přidržel. V tu chvíli jsem ho chtěla zabít.
,,Šup! Jinak to bude horší."
Hrozil mi můj 'milovaný' tatínek. S nechutí jsem tedy tekutinu spolkla a ulevila si. Pravda byla, že se mi udělalo lépe.

Usmála jsem se na oba stojící muže nade mnou. Sama jsem vstala a mířila jsem si to do svého pokoje. Schytala jsem jen nechápající pohledy těch dvou.

V pokoji jsem se rychle zavřela. Nějak jsem nemohla uvěřit, co se právě dnes ráno stalo. Cítila jsem se zase šťastně, ale hlavně dost trapně. Raději jsem vše zahodila za hlavu a šla si ještě lehnout do tentokrát své postele.

Musela jsem se usmát nad vzpomínkou dvou nechápajících obličejů. A nejvtipnější na tom bylo to, že jeden z nich byl můj táta. A ještě líp, Snape..