Poprvé a navždy [dnf]

*41*

POV Dream

George: ,,C-co tedy chtěla...?"

Zeptal se. Chytil jsem ho za tvář a slzu, která mu stékala po tváři, jsem mu palcem utřel. 

Dream: ,,To... přesně nevím..."

George: ,,Jo..."

Odvrátil pohled zase pryč a já věděl, že takhle tomu moc nepomáhám. Pak mě něco napadlo.

Dream: ,,Koukej."

Vyhrabal jsem telefon a začal v něm něco hledat. On na mě jen koukal. Po nějaké době jsem našel co jsem hledal. Najel jsem na můj chat s ní a otočil jsem telefon k němu.

V chatu byla hádka, která nedopadla dobře. George si četl zprávu po zprávě.

George: ,,Ona... ona tě podváděla...?"

Dream: ,,Ano. Tak jsem ani nepomyslel na to, že jí tady potkám, proto jsem tak koukal. Jezdí sem každý rok a já na to úplně zapomněl..."

George: ,,Promiň... Omlouvám se... já... já jsem takovej idiot...!"

Z očí mu vyteklo dalších pár slz.  

Dream: ,,Idiot jsem tu já. Měl jsem ti hned říct kdo to je a jí odstrčit. Tohle by se pak nestalo..."

Obejmul jsem ho a oči se mi zaleskli také. Jen tak jsme tam seděli na té zídce a ještě pár slz nám ukáplo. 

George: ,,A-a kde je teď...?"

Odtáhnul se a podíval se mi do očí.

Dream: ,,No... to kdybych věděl... Jakmile zjistila, že jsem s tebou, tak znechuceně odkráčela."

Začal jsem se malinko smát, ale George na mě jen smutně koukal.

Dream: ,,Neboj... Nic z toho co si ona myslí, si já nemyslím."

Jemu se na tváři objevil malý úsměv a opět mě obejmul. 

George: ,,Promiň... Promiň mi to..."

Nic jiného jsme neřekli. Jen tak jsme tam seděli v obětí. Do teď se divím, že jsme tam do té vody vážně nespadli. 

Dream: ,,Miluju tě..."

George: ,,Já miluju tebe..."

Museli jsme se oba usmát. Po chvíli jsme se pustili a mně se rozezvonil mobil. Podíval jsem se kdo mi to volal. Byl to Sapnap. 

Sapnap: ,,Tak co... našel jsi ho?"

Dream: ,,Jo jo."

Sapnap: ,,A dobrý?"

Dream: ,,Jo..!"

Sapnap: ,,Díky bohu... Výborně... Tak pojďte zpátky. Měli bychom jít dál..."

Dream: ,,Al-"

Položil to. 

Dream: ,,No... to bylo vážně rychlý."

George na mě nechápavě koukal, protože Sapnapa z telefonu neslyšel. Začal jsem se smát a on také. Smál se, protože jsem se smál já, protože kdykoliv se jeden z nás začne smát, toho druhého to prostě rozesměje také. Když jsme se po malinkaté chvilce uklidnili, vzal jsem ho za ruku a šli jsme zpět k tomu obchodu. 

George: ,,Jo! Dreame...! Jak jsem šel předtím do toho obchodu, koupil jsem tam tohle..."

Pustil mě a začal se přehrabovat v batohu. Vyndal nějaký rámeček. Vypadal opravdu krásně.

Dream: ,,A co do něj dáme?"

George: ,,Napadlo mě, že bychom do něj mohli dát tu fotku, jak nás Sapnap dneska vyfotil."

Dream: ,,To zní jako dobrý nápad." 

Usmál jsem se na něj a pochválil mu jeho nápad. Moje sevření ruky jsem ještě více zesílil. Pokračovali jsme dále v cestě.

Dámy a pánové, tady naše drama končí. Nechci, aby to bylo něco opravdu smutného, takže doufám, že i tak se vám tohle líbilo. 😇 Už jsme překročili hranici 700 hvězdiček! Moc vám za to děkuji! ❤ Mějte se fanfárově! (*/ω＼*)