Den A

348 25 0
                                    

Spala jsem jen chvíli ....hned jsem si chtěla odpočinout sezením u okna. Vzala jsem si deku hodila jsme si ji přes ramena a vydala se do obýváku. Sedla jsem si na studený parapet a opřela jsme hlavu o okno...pořád to bolí...nedokážu zapomenout...nejhorší na tom je že když sedím na okně ....vzpomínám si na ten obraz....zadržela jsem slzy a zpevnila jsem pěsti v křeč ....

Jdu si do pokoje ještě pro teplejší ponožky protože u okna je zima.

Předemnou se rozběhne postava chytne mě a opře mě o stěnu pevně mi drží ruce a pak si ho všimnu...je to Peeta...

,,nech mě už na pokoji!!" Řekla jsem polokřikem ...

,,Lariso ...Lariso prosím vyslechni mě " Peeta mě přimáčkl ke stěně pevněji.

,,co to děláš ?" Snažila jsem s wmu vyškubnout ale pořád mi držel ruce.

,,Nemůžu bez tebe být ....miluju tě ....ten den jsem kecal abych zapoměl...nedokážu zapomenout....bylo to kvůli aréně ....nedokážu nikoho zabít když tam budeš se mnou....chtěl jsem nás zachránit dokud to šlo ale bylo pozdě ...už jsem se do tebe zamiloval a tohle nevydržím" řekl a pustil moje ruce...

Promnula jsem si zápěstí....
,,teď jsem ti to oplatil ...taky jsi mi to ten večer přišpendlila ke zdi" zasmál se sladce...
,,díky bohu...ty jsi ale zatracený idiot" oddychla jsem úlevou a skočila mu kolem krku...začali jsme se objímat a hned mi bylo jasné že mluví pravdu.
Když jsem se nad tím zamyslela má pravdu....bylo by to nejtěžší věc na světě ...a když si to tak uvědomuju po zítřku jdem do arény a nebude to lehké. Nedokážu nikoho zabít.
Tohle je jenom jako začátek před hrama. Uplně jsem na Hry zapoměla. Byla jsem tak unešená že jsem zapoměla na vztahy ...měla jsem být chladná a zůstat neutrální....ale podlehla jsem mu...a každý krok je těžší a těžší.

Zůstali jsme v obejmutí.
,,poď půjdem ke mě" Peeta vzal mou ruku a pomalu jsme šli k němu do pokoje...

Sedli jsme si na postel...
,,jestli nechceš...nemusíš" Peeta mě pohladil po noze.

,,nene....můžem" usmála jsem se nesměle ale styděla jsem se až jsem zčervenala.

,,neboj se" uhladil mi vlasy a přisedl si blíž. Začali jsme se líbat...pak mě líbal na krku a moje ruce mu sundali tričko. Usmál se a sundal mi ho taky. Sedla jsem si mu na klín ale furt jsem byla ztuhlá. Nedokázala jsem se uvolnit...furt jsem měla plnou hlavu her... Peeta mě chytl a položil mě na postel do lehu. Za pár minut jsme leželi pod dekou uplně nazí...nenapadlo by mě že den A bude s Peetou. Na druhý den ráno jsem se vzbudila v jeho posteli... Ale Peeta tam nebyl...první myšlenka po ránu byla : o můj bože vyspala ses s ním.

,,dobré ráno"ozve se z koupelny hodila jsem na sebe jenon župan...a s Peetou jsme šli do kuchyně...

V kuchyni byla Katniss... ,,jak ste se vyspali ?"

,,jo šlo to" řekla jsem...

Peeta si zakryl pusu aby nebylo vidět že se usmívá...

,,bylo by to super kdyby mě nechal spát" zašeptala jsem to tak aby to slyšel jen Peeta...štouchl do mě loktem a já se uchechtla....

,,Dobré ráno...zítra do arény ...jak se cítíte ?"došla Cetkie do kuchyně....

,,jojo...snad dobrý" řekla Katniss a odešla....

,,taky už půjdu..." Dala jsem pusu Peetovi a odešla jsem...

,,ten župan chci zpátky" zakřičel za mnou ještě Peeta pobaveně.

Už jsem si jen představila výraz Effie a Haymitche....

,,ahoj Sigmo" došla jsem do pokoje a unešeně jsem si lehla do postele a usmívala jsem se...

,,CO SE STALO ?" Napsala na papír.

,,ále mám jen dobrou náladu." Řekla jsem a furt jsem měla na tváři úsměv...

,,a co jak se vedlo tobě ?" Řekla jsem...

,,ŠLO TO ...TAK TAK JSEM SE VYHLA HAYMITCHOVI MOC AVOXI V OBLIBĚ NEMÁ" zasmála se a podala mi blok.

,,no aspoň že si rozumíme" zasmáli jsme se obě ...no nic už budu muset dej si volno....

Z POHLEDU HURIKÁNA

Probudil jsem se okolo 6 ráno a pořád jsem musel myslet na ten rozhovor kde se Peeta vzdal Katniss ....ani nemůžu uvěřit že mi ji přenechal....miluju Katniss a chci být jenom s ní.....

Z POHLEDU LARISI

Došla jsem do obýváku a chvíli jsem seděla na pohovce a čekala jsem protože den před hrama přijdou kontroli aby prošli naše pokoje....došli 3 mírotvorci a prošatili celé patro.....

V tom uslyším křik.....spíš takoví kňučiví.....jakoby někdo nemohl mluvit.....SIGMA !!!!

,,Sigmooooo!!!!" Zakřičela jsem a běžela jsem k pokoji a za rohem byl Peeta chytl mě a nechtěl mě pustit uklidňoval mě a pak zazněl vstřel.....zastřelili ji.....

,,je to moje vina" klekla jsem na kolena a Peeta mě obejmul....

,,pšššt to bude dobré"

Mírotvorci odešli se Sigminým tělem a v ruce drželi ten blok....

,,říkal jsem ti zákaz komunikace" Warus dodal...

======================
Chci moc moc poděkovat že mám přes 300 reads. A mám okolo 20 hvězd. Opravdu moc děkuju za vaši podporu bez ní bych to nezvládla... S pozdravem ZZ ❤️

Hunger games- Larisa DarkKde žijí příběhy. Začni objevovat