Olízne ret a začne se ke mě pomalými kroky přibližovat. Nic neříká. Jenom mě sleduje skrz své temné oční stíny a dostává se čím dál blíž. Já před ním couvám i přesto, že na něj mířím zbraní. Ruka která jí svírá začne zničehonic padat dolů. Už se to...
Kdyby tak věděli... Kdyby tak tušili... Hlupáci. Ubozí lidé zkažení společností. Já jsem zde abych jim nabídl volnost. Život plný anarchie. Jsem jejich jedniná naděje na svobodu. Můžu jim dát svět kde si každý může vzít co chce a nemusí se ohlížet na druhé. Ti ubozí a upjatí patolízalové plní dychtivé touhy po penězích si takový svět ani nemumí představit. Nevydrželi by v něm totiž ani minutu. Sráčové...
,,Takže jak jste slyšeli, půjdu tam sám. Nepotřebuju žádnýho šaška navíc aby se tam akorát prozradil a nechal se zabásnout ještě předtím než vejdeme dovnitř jasný?!" zařval přes celou místnost. Všichni sklopili zrak. ,,Kdo tomu nerozuměl rád mu to znova vysvětlím. To se týká i vašich nočních výletů do města." všichni přítomní po sobě hodili vyděšené pohledy. ,,Jo vím o tom vy kreténi. Myslíte si, že když si na pár hodin vyrazíte za děvkama, že si toho nevšimnu? Myslíte si, že snad spokojeně spinkám a nechávámm si zdát o květinové zahradě?! Jste fakt ubožáci. To si vážně myslíte, že vám to uleví? Že se pak budete na pár hodin zase cítit líp? Něco tak žalostně ubohýho jako je tohle krátký fyzický potěšení vám nikdy neuleví. To co jste napáchali a to jak jste se rozhodli prožít tenhle zasranej život, vám nikdo z těch tupejch lidí tam venku neodpustí. Sex je jenom zástěrka. Dá vám to co chcete na pár krátkejch momentů a pak se budete cítí ještě hůř než předtím a já pak budu mít ve svojí skupině akorát větší a větší sráče. Ještě jednou zjistím, že si někdo vyšel na svojí večerní procházku a osobně mu proženu kulku hlavou, jasný?!" jeho hlas se odrážel od prázdných stěn a vytvářel tak ohlušující ozvěnu. Všchni naráz zaburáceli: ,, Ano šéfe!" a rozešli se.
Joker si přehodil sako přes rameno a dlouhými kroky odešel ven. Byla příjemná letní noc. Ve vzduchu byl cítit noční život, jehož hlas bylo slyšet z centra města až sem, k nikdy nedostavěné stanici metra, kde byla jeho základna. Zašel za roh, kde stálo nablískané černé Bentley. Odemkl si a sednul dovnitř. Podíval se na sebe do zpětného zrcátka a vytáhl z kaslíku po své pravici látkové ubrousku. Poté si začal postupně odičovat obličej od všeho toho děsivého makeupu, který věčně pokrývá jeho tvář. Když byl hotový, špinavé ubrousky zahodil ven, zabouchl dveře a prudce se rozjel do nočního Gothamu.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Projížděl prázdnými ulicemi. Pouliční světlo se odráželo od jeho nablískaného auta. Motor vrněl a v jeho mysli se opakoval plán, který se hodlal uskutečnit. Zůčastnit se benefičního plesu, pojatého jako maškarní a vyhlídnout si tam nějakého známého politika, který bude jeho příští oběť ve prospěch chaosu. Respektive ho unese aby tak mohl klást jisté požadavky, které by k tomu chaosu vedly.
Stáhl okénko a znuděně z něj vystrčil ruku. Svěží vzduch tak pronikl do kabiny a rozevlál mu vlasy. Zaklonil se a zhluboka vydechl. Pustil rádio a přidal plyn. Nejdřív projel předměstím plným bezdomoveckých doupat a zchátralých paneláků, kde v oknech sem tam poblikávala světla. Čím více se blížil do centra, tím honosnější se okolí zdálo. Začaly přibývat vysoké mrakodrapy v jejichž oknech se třpytilo měsíční světlo a také tu přibylo více lidí. Nočních sov. Většinou mladí zbohatlíci, kteří si vždy zalezou do nejbližšího klubu na trochu koksu. Najednou se ve vedlejší ulici objevila městská kulturní hala. Joker k ní ale nejel. Zamířil o pár bloků dál aby tam mohl nechat své auto a nenápadně se tak dostat dovnitř budovy. Zastavil u zadního vchodu nějakého nočního klubu nižší třídy, což bylo poznat hned jak jste ho spatřili. Neonový nápis poblikával a okna nebyla řádně zateměna. Místo securiťáka stála u vchodu prostitutka s roztrhanýma punčochama a podprsenkou bez jednoho ramínka. Joker vypnul motor, šáhl na sedačku spolujezdce kde si vzal svojí masku zobrazující smutného klauna a vystoupil z auta. Oblékl si sako, prohrábl vlasy a z náprsní kapsy si vyndal doutník. Zapálil ho a opřel se o auto. Dlouze potáhl, zaklonil hlavu a vyfoukl kouř. Poté obláček sledoval svýma temnýma očima dokud se zcela nevypařil. Z klubu vedle bylo slyšet hlasité dunění do jinak tiché noci.
