Hermiona s povzdechem pohlédla na hodiny na svém nočním stolku a zmučeně zasténala, když zjistila, že je teprve půl šesté ráno. Převalila se na záda a zavřela oči v pokusu zase usnout. Hned oči však zase otevřela, když se jí vybavil obrázek světle šedých očí, které zkoumaly staré texty Věštění z čísel. Snění o tomto předmětu u ní bylo běžné, ale snění o Dracu Malfoyovi...to ne.
Usoudila, že usnout už nebude možné a tak vylezla z postele, obula si chundelaté papuče a vydala se do koupelny. Pustila vodu do vany a z malé skříňky vytáhla levandulovou pěnu do koupele. Nalila do vany pár kapek a sledovala, jak se pod proudem horké vody začaly tvořit světle fialové bublinky. Poté zatáhla závěsy a položila se do vany. Zavřela oči a ponořila se do svých myšlenek.
Hermiona se ocitla v místnosti, kterou neznala. V jednom rohu byla velká postel, pokrytá tmavě modrým, hedvábným povlečením. V krbu hořel oheň a naproti byly dveře. Dveře se najednou otevřely a v nich se objevil Malfoy. Usmál se na ni, když přišel blíž k ní.
„Malfoyi? Co tu děláš?"
Neodpověděl. Chytil ji za zápěstí, prudce si ji přitáhl blíž a hluboce ji políbil. Hermiona cítila, jak se začala v polibku ztrácet, ale pak ho odstrčila. Malfoy ji pustil a láskyplně se na ni usmál.
„Čím jsem si zasloužil, abys mi zase říkala příjmením?“ zeptal se a s upřímným úsměvem na tváři ji jemně pohladil po tváři.
„Co se to děje, Malfoyi?“ zeptala se nervózně Hermiona.
Zase neodpověděl. Jeho ruka jí sklouzla po tváři a našla sponu jejího hábitu. Hermiona zalapala po dechu, když jí látka sklouzla z ramen. Malfoy jí položil ruce na ramena a přitáhl si ji k sobě. Jeho ruce pomalu sklouzly na její boky a své rty přitiskl na ty její.
Hermiona se probudila a zalapala po dechu. Roztáhla závěsy a málem z vany vyskočila, protože byla v šoku. Ztěžka dýchala a hleděla na velkou vanu, jako by za to snad ta věc mohla.
„Hermiono?"
Hermiona sebou leknutím škubla a rychle si oblékla župan. Zklidnila svůj dech a šla otevřít dveře. Stála před ní ospalá Ginny, která připomínala spíše opilého bezdomovce.
„Ginny, už jsi vzhůru?“ zeptala se Hermiona hloupě a začervenala se.
Rudovláska si zakryla ústa rukou a zívla. „Ne, ještě spím," odpověděla mrzutě. „Co tu děláš tak brzo?"
„Dnes se jde do Prasinek přece. Hned po snídani. Není to super?“ odpověděla Hermiona nervózně.
Ginny pozvedla obočí. „Jsi v pořádku?“
„Co? Samozřejmě, že jsem v pořádku," řekla kudrnatá čarodějka rychle a pokusila se o přesvědčivý úsměv. Poté začala z podlahy sbírat své věci.
Dívka s rudými vlasy se zamračila a zkřížila ruce na prsou. „Jde o Malfoye, že?“
Hermiona ustala v pohybu a prudce se na zrzku otočila. „O Malfoye? Jak...jak tě něco takového napadlo? Jen na něčem pracujeme. Společně. Jako...spolužáci.“
ČTEŠ
Spolupráce ||Dramione, FF ✅
FanfictionHermiona se spolu s ostatními studenty po bitvě o Bradavice vrací do Školy čar a kouzel, aby složila poslední zkoušku. Je připravená si poslední školní rok užít. Čeká ji však nemilé překvapení, když ředitelka McGonagallová oznámí, že na předmět Věš...
