Květiny Pobertů II.

21. Kapitola- Křiklan

Po večeru u Blacků se Harry vrátil na léto do Zobí ulice, zpět ke svému otravnému bratránkovi Dudleymu, strýci Vernonovi a tetě Petunii.

Weasleyovi se vrátili do doupěte, Hermiona ke svým rodičům do mudlovského světa, Rebecca s Jacobem k rodičům do bytu v centru Londýna, Laura domů k tátovi.

Byl další letní den, kdy Harry trávil svůj čas ve svém pokoji prohlížením si fotek ve svém albu, když v tu chvíli se domem rozezněl zvonek.

Harry slyšel jak teta Petunie s někým mluví, zvědavost mu nedala a vylezl ze svého pokoje podívat se ke schodům, kdo to vlastně Zobí ulici navštívil.

,,Ah Harry, jsem rád, že jsi přišel, potřebuji s tebou mluvit." Pod schody stál Albus Brumbál s jeho vřelým úsměvem a díval se na Harryho skrze jeho brýle.

,,Pojď, půjdeme si sednout." pobídl Harryho ředitel a prošel kolem Petunie do obývacího pokoje, kde seděl strýc Vernon a Dudley s kýblem zmrzliny a dívali se na nějaký sportovní zápas.

,,Huh? Co tu děláte?" Zeptal se Vernon se zhnuseným pohledem, když si ho prohlédl. ,,Přišel jsem za Harrym, musím mu říct spoustu důležitých věcí, jestli chcete, můžete u toho samozřejmě být." Brumbál si sedl do křesla a Harry se posadil naproti němu s tázavým výrazem ve tváři.

,,Chtěl jsem s tebou mluvit o Siriusovi." Brumbál se otočil na Harryho.

,,Nevím co tím myslíte."

,,Dědictví." 

,,Sirius má přece manželku a dvě dcery, dědictví patří jim." 

,,Dědictví? O čem to mluvíte?" Připojil se Vernon.

,,Dědictví po Harryho kmotrovi."

,,Jeho kmotr je mrtví?" Vernon byl udivený z takové nečekané zprávy. 

,,Neřekl jsi jim to?" Brumbál se podíval na Harryho, který neodpovídal a díval se do klína.

,,Jde o to, že Sirius měl napsanou závět, upřímně, většina lidí má v této době napsanou závět." Brumbál se vrátil k tomu, proč do Kvikálkova dorazil. ,,Sirius ti ve své závěti odkazuje dům na Grimmauldově námestí." 

,,Cože?" Harry zvedl okamžitě hlavu.

Všichni Dursleyovi společně s Harrym se dívali na Brumbála jako vyvorané myši. A není se čemu divit, ne každý den za vámi přijde někdo se zprávou, že jste v patnácti zdědili celý dům a k tomu v Londýně.

,,Každopádně by bylo dobré, kdyby jsi do své plnoletosti zůstal bydlet tady u tety a strýce. Je to bezpečnější. Voldemort by se tu nemohl objevit, tady mezi všemi mudly." Brumbál pokýval hlavou a máchl rukou ukazujíc na 'tady'.

Harry pouze přikývl, stále v hlavě zpracovával zprávu o závěti a dědictví.

,,Ještě tě potřebuju poprosit o jednu laskavost."

,,Jakou?"

,,Mohl by sis zabalit všechny věci? Není sice ani polovina prázdnin, ale sbal si i věci do Bradavic."

,,Proč, děje se něco?" Harry se na ředitele podíval s nechápavým výrazem.

,,Ne, budeš u Weasleyových." Brumbál se usmál, ,,tak běž, ještě se musíme někde zastavit."

Harry vyběhl z obývacího pokoje do schodů a do svého pokoje, kde vytál kufr, který nestihl ani vybalit. Ne, že by vůbec měl v plánu nějak vybalovat.

Naházel do něj všechno své oblečení, učebnice, pergameny, knihy, brka, famfrpálový dres a vše co potřeboval a našel.

Do kapsy si strčil hůlku a do volné ruky si vzal Hedviky klec, která byla na lovu.