💚V Zajetí Lásky💛

43.

Společně se Smrtijedy jsme stáli naproti Bradavickým vstupům a čekali až se Pán Zla dobelhá společně s ostatními.
Když přišel blíže společně s Hagridem, který nesl nehybné tělo chlapce, Ginny, která dobře věděla kdo onen chlapec je, začala vyšilovat. ,,Kdo je to? Koho Hagrid nese?!"
Pán Zla se jen pousmál a začal vykřikovat ,,Harry Potter je mrtví!.." a přitom se zákeřně smál.
,,Ne!!" Vykřikovala Ginny. I ve mně samotné hrklo a to jsem Harryho neměla v oblibě. Bradavičtí stali jak přibití bez slov a jen smutně hleděli na svázaného Hagrida s Harryho tělem v rukách.

,,Kdo se chce přidat k nám? Budete mít klid a nic se vám nestane.." začal vyzívat protější stranu Voldemort. Nikdo nic neřekla ani nevykročil.
Najednou vystoupil Neville s Moudrým kloboukem v ruce. Pán Zla se začal vysmívat ,,Tak to jsem opravdu nečekal. Jak se jmenuješ chlapče?"
,,Jsem Neville, Neville Longbottom." Když se všichni přítomní Smrtijedi dozvěděl chlapcovo jméno, začali se smát a s nimi i Voldemort. Snad jediná já jen smutně koukala okolo, co hrozného se z Bradavic stalo.
,,Harry neumřel! Je tady!" Vykřikl Neville a ukázal na svoje srdce. ,,A vždy bude! Dělal to pro nás! Pro všechny! On nezemřel! Ale ty zemřeš!" Vykřikl a z klobouku vytáhl Nebelvírův meč.

Z Hagridových rukovou vypadl onen už živí chlapec a Draco rychlým krokem vyběhl ,,Pottere!" vykřikl a hodil mu svou hůlku. Harry ji chytil a běžel za trosky zbylého nádvoří. Voldemort nemohl uvěřit co se momentálně děje a zbabělí Smrtijedi začali mizet v oblacích. Mezi ně patřil i Lucius. Vzal s sebou společně i Narcissu. Když jsem přiběhla k Dracovi, abych se ho chytila a zjistila co bude dál, zmizel stejně jako jeho otec s matkou. Zbabělec! Jako tatínek! A mně tu nechá samotnou na pospas smrti.

Zahlédla jsem Sveruse, který pomalu a nenápadně couval před rozčileným Pánem Zla. Když jsem spatřila, jak se Voldemort napřahuje a chystá se mávnout hůlkou a vyslat kletbu, vběhla jsem do jeho cesty a kouzlo odrazil zpět. Severus s vystrašeným pohledem mě chytl za ruku a táhl pryč od hrozného muže.
Voldemort než se vzpamatoval, my jsme už byli pryč a jemu se před zrakem objevil Harry. Nagini měl vždy po svém boky do té doby, než se jí pokusilo několik lidí zabít. Had se proto rozhodl vyplazit sám za sebe a bojovat sám za sebe.
Pán Zla se shledal s Harrym ve výši hradu a odráželi navzájem svá kouzla.

Já se Severusem jsme se dostali do Velké Síně kde bojovalo pár Smrtijedů se členy Fénixova řádu.
Když však Bella spatřila Severuse a mne přemístila se před nás.
,,Aaa, náš zrádce! Pán Zla tě chtěl odbít sám, ale teď má mnoho práce s Potterem a já si to ráda vychutnám.." začala skřehotat Bella.
Severus mě odstrčil a vytáhnul svou hůlku. Však Bella byla bystřejší a hůlku mu jednoduchým mávnutím vyrazila z rukou a jako vždy se zachechtala. Severus v zoufalství se snažil vyhledat svou ležící hůlku, která byla daleko proto, aby pro ni došel.
Nemohla jsem jinak. Před pár dny bych se za tento čin propadla hanbou do země, ale tentokrát šlo o život. O život mého táty a můj život. Proto jsem vytáhla svou hůlku a vykřikla ,,Tati!" Severus a nejen on se na mě podívali a já mu hodila svou hůlku. On ji ladně chytil a uchopil do svých rukou. Namířil hůlku proti Belle, která jen zaraženě koukala, vlastně stejně jako všichni ostatní, kteří přestali na malou chvíli mezi sebou bojovat a hleděli s nechápajícími pohledy na nás dva. Právě se všichni dozvěděli pravdu.
Dělala jsem raději, že se nic neděje a rychle jsem našla Severusovu hůlku, abych měla také čím v případě bojovat.

Když boj mezi Bellou a Severusem a i s mou pomocí skončil tak, že Bella se rozpadla v prach. Oba jsem vyběhli ven z hradu kde už usilovně svíjel paprsky Harry s Voldemortem.

Všichni přítomní na ně vyčerpáním hleděli. Bylo vidět, že i Harry ztrácí síly a Voldemort naopak sílí tím, že pomalu vyhrává.
Najednou se před vchodem objevila Nagini, která se pomalu plazila po Harrym, však stál tam i oddaný Neville s Nebelvírovím mečem.
Udělal malý krok vpřed a mávnutí meče utnul hlavu hadovi, který se rozplynul v prach.

Pán Zla pocítil jisté zeslabení a ony paprsky se rozpojily. Harry se otočil, co se děje. Viděl, jak Neville hrdě drží meč, načež Harrymu došlo, že jediné co zbývá je zničit samotného Lorda Voldemorta.

Ony paprsky se znovu protly, ale tentokrat byl silnější z Harryho strany a červený paprsek ničil ten zelený, který vysílala hůlka Pána Zla.

Voldemort s údivem hleděl na onen Harryho paprsek, který dokázal prasknout nejvzácnější a nejmocnější Bezovou hůlku. Paprsek zasáhl Pána Zla a Bezovou hůlku Harry chytil do ruky.

Všichni sledovali, jak se zlo vypařuje ze světa. Jak se Pán Zla mění v prach. A jak Lord Voldemort prohrál a porazil ho obyčejný malý chlapec už tenkrát a i teď.

Když se prach usadil, přítomní padli k zemi vyčerpáním.

Seděli ve Velké Síni a ošetřovali zraněné. Mnoho lidí a studentů to nepřežilo.

Stála jsem u dveří a nevěřícně jsem sledovala kolik padlo a kolik jich sedělo s oděrkami na celém těle.

Najednou však ke mně přistoupil zvaný Sklepní netopýr a s úsměvem se naše pohledy střetly.
Vzápětí jsem ho objala a on svůj stisk zpevnil a prohloubil.
,,Díky tati." Usmála jsem se a on mi úsměv opětoval.
Když však naše objetí opadlo, oba jsme odstoupili od sebe a podívali se na ostatní, kteří právě zas a znovu nemohli uvěřit svým očím.
——————————

,,Kde je Draco?" Optala jsem se nejistě a zklamaně Severuse.
,,Lucius.."
,,Nemusíš pokračovat. Už vím kde je. Rodinka zbabělců. Nic mě překvapit nemůže.." povzdechla jsem si.
,,On tu zůstat chtěl. Chtěl pomoci. A chtěl ochránit hlavně tebe. Však jeho otec byl rychlejší. Poprosil proto mě.."
,,Aha. Takže kdyby tu byl Draco, můj tatínek by mě ani neochránil?" Pronesla jsem s nadzvednutým obočím.
,,Ale jistě, že ano!" Rozzlobil se Severus.
Já se však začala jen smát, což ho donutilo se pousmát také..