・・・☽☀︎・・・
Celou dobu jsem nespustil oči z příjezdové cesty. Když se na ni však ukázal Eren nebyl jsem schopný pozorovat nic jiného. Po příjezdové cestě nekráčel ten mladý student ve školní uniformě nýbrž dospělí super model. Vzpomněl jsem si na sen, který se mi zdál v úterý ráno. Do tváří se mi vehnalo horko a já se snažil, co nejrychleji srovnat své splašené hormony. Hned co Eren nasedl do auta podal jsem mu navigaci, do které zadal souřadnice kavárny. Mobil zastrčil do držáku a postranním pohledem se na mě podíval.
,, Ehm no sluší ti to Erene" špitl jsem nastartoval a vyjel podle navigace.
,, Wow! Takže umíš i mluvit to je mi novinka." prskl na mě sarkasticky.
,, Většinou se říká děkuji. Ty taky. Nebo něco podobného." řekl jsem podrážděně.
,, Vážně? Když někdo pozdraví taky by se mělo odpovědět."
,, Já odpověděl!"
,, Ne Levi ty si kývl hlavou to je dost velký rozdíl!" prskal naštvaně.
,, Když myslíš."
,, Co máš sakra za problém?"
,, Žádný nemám." Eren se na mě podíval přimhouřenýma očima a pak už nepadlo ani slovo dokud jsme nepřijeli ke kavárně. Vystoupili jsme ze zaparkovaného auta a vešli do malé kavárny uprostřed města.
Z venčí nevypadala nijak zvláštně, ale uvnitř?! U vchodu byl velký dřevěný bar, který osvěcovali příjemné oranžové zářivky. Naproti bylo velké pódium s černým klavírem a před ním pár pohodlně vypadajících křesel a stolečků. Po pravé straně pódia se táhla cihlová zeď, která se po pár metrech stáčela a zeď se měnila v police s knihami. Celá pravá strana vypadala jako velká knihovna. Stropy tu byly vysoké a vyseli z nich velké křišťálové lustry. Kam oko dohlédlo byli ledabyle rozhozené malé stolky s židlemi. Bylo to okouzlující. Zastavil jsem se uprostřed místnosti a všechno ohromeně pozoroval.
,, Líbí?" zakuňkal něčí hlas blízko u mého ucha a vytrhl mě tím z opojení.
,, Moc" vydechl jsem užasle a nechal se odtáhnout k malému stolečku v rohu kousek od pódia. Rozhlížel jsem se všude kolem a žasl nad krásou a atmosférou tohoto místa.
,, Jak si to tu našel?"
,, Nenašel, to místo si našlo mě." usmál se a zadíval se mi do očí.
,, A teď si našlo tebe Levi." mrkl na mě.
,, Jak si tě našlo? To nechápu."
,, Hledal jsem nějakou brigádu a když už jsem to vzdával a mířil z třetího pohovoru domů, na obličej se mi připlácl větrem zavátej plakát. No a tak jsem sem zavolal a Joe mě po krátkém pohovoru přijal. Od té doby říkám, že si mě tohle místo našlo. Utíkám sem před realitou. Má pro mě jakousi magickou sílu, cítím se tu v bezpečí a klidný. Říkal jsem si, že by se ti to tu mohlo taky líbit a možná i hodit. Nikoho jsem sem nikdy nevzal." vyjeveně jsem na něj koukal a snažil se vše vstřebat než jsem však stačil cokoli říct přispěchala k nám malá blondýnka s nápojovým lístkem a zástěrou, kolem pasu.
,, Co si dáte pánové?"
,, Ahoj Annie."
,, Jé ahoj Erene. Budeš dnes hrát když nemáš šichtu?"
,, Nevím uvidíme."
,, Ty hraješ?" zeptal jsem se překvapeně.
,, Ne jen to on i skládá a píše texty a všechny jsou dokonalý. Prosím Erene jen jednu." škemrala a dělala psí oči na Erena.
ČTEŠ
Let me feel it (Ereri/ Riren )
Romansa,, Levi?" v očích se mu zračí nejistota a ještě něco, co nedokáži rozeznat. ,, Eren?" lehce přikývne a já na něj vytřeštím oči. ,, Jak to, že znáš mé jméno?" ,, Nevím. Připadá mi jako bych vás znal celý život... Jak to že znáte mé jméno?" podívá se...
