Konec hry...- 9. kapitola

49 7 1
                                    

Když jsem informovala Erena začala jsem si oblíkat šaty. Nakonec jsem si dala své náušnice s komunikátorem a odposlouchávacím zařízením..

A poslední a nejdůležitější věc...., GPS sledovací čip, který mi Eren poskytnul.

Když jsem se na sebe podívala do zrcadla skoro jsem už ani nevěděla kdo jsem.... Ale důležitější pro mě teď bylo tuhle misi ukončit, a až to skončí...., budu zase sedět za pracovním stole, tak jak tomu bylo dříve....

,, Je načase to skončit.... "
Šla jsem dolů po schodech kde už na mě čekal Levi se svými muži...
Šli jsme ven kde bylo už nachystané černé auto a vzadu dvě vojenské dodávky... Přesně jak se dalo čekat
,, Levi? "

Levi: ,, Ano? "
,, Mohu si prosím ještě na chvíli odskočit...? '
Levi: ,, Jistě... "
Nenápadně jsem šla kolem vojenských dodávek ve kterých už bylo pravé zboží. Nenápadně jsem na píchnula GPS sledovací čip, který už v tuhle dobu bude ukazovat přesnou polohu tohohle konvoje na všech počítačích ve stanu.

,, Erene... Je čas. "

Když vše bylo nachystané, mohla jsem se vrátit a nastoupit do auta.
_____________________
O půl hodiny později

Vystoupily jsme na Leviho soukromém letišti, kde na nás čekalo jeho soukromý tryskáč.
,, Doufám že jsi připravený Erene...."
_____________________
Erenův pohled

Když mi Akira dala znamení že je čas, jeli jsme s Jeanem zpátky do stanu, aby jsme nachystali vše potřebné k tomu aby jsme toho hajzla dostali....

Ve stanu byly všichni na svých místech a mohlo tak vše začít...
Eren: ,, Tak fajn..., chci tu mít ihned pyrotechniky a inženýry....
Dostaneme Ackermanna ještě dnes i kdyby jsme tam měli přitáhnout s tanky!
,, Já obstarám zbytek..... "
_____________________

V tryskáči jsem přemýšlela nad tím co se teď asi děje ve stanu.... Doufala jsem jenom v to, že všechno výjde a já budu konečně volná..... Ale pořád tu byl jeden problém.... A tím problémem byla má mysl. Protože jsem pořád netušila na jakou stranu bych se měla přidat..., komu mohu důvěřovat a naopak ne?

Levi: ,, Děje se něco...? "
Z myšlenek mě vyrušil Levi který měl zrak upřený jen na mě...
Když jsem se vzpamatovala nasadila jsem falešnou masku a popadla skleničku se šampaňským...
,, Vše je na svém místě tak jak má být... "

______________________
o pět hodin později v Afghánistánu

Když jsme dorazily do Afghánistánu, nachystala jsem si komunikátor, abych mohla s Erenem komunikovat až budu mít příležitost.

Před námi už stálo auto, jenž nás mělo dovézt na místo, kde k prodeji zbraní dojde...
______________________
Erenův pohled

Já i ozbrojené jednotky jsme už byly nachystaní na místě, kde mělo k prodeji dojít. Celý prostor byl obklopen 60 vojáky, jenž byli dobře skrytí tak aby si nás Ackermann nevšimnul, a 3 snipeři na střeše, kteří už také byly nachystaní.

Vzhledem k tomu co mi Akira řekla, že mají v plánu převézt zbraně přes hranice druhou stranou, jsme byly na místě rychleji než Ackermann, nechal jsem proto pyrotechniky, aby mu na všech vozech s pravým zbožím nechaly přidělat plastické trhaviny...

Které měli za úkol mu všechny ty hračky sešrotovat... Jenže teď jsem musel čekat na to až mi dá Akira signál.
_______________________

Šli jsme přes veliký betonový plac připomínající letiště, vypadalo to že už se dlouho nepoužívalo...a tak ho Levi využíval ke svým obchodům..., jenže tenhle bude jeho poslední....

Zastavili jsme asi uprostřed letiště, kde už stál Erwin a vedle něho nějací další muži...,vypadaly jako teroristi. Za nima už byly naložené auta se zbraněmi...

Erwin: ,, Dovezl jsem všechno tak jak jsi chtěl... Ti idioti na hranicích tomu vážně uvěřili..."
Levi: ,, Dobře... "
Levi podal ruku dvou mužům, kteří od něho zřejmě kupovali zbraně....
Chvíli s nimi mluvil o ceně ale já to nějak nevnímala, protože teď právě byla ta chvíle kdybych měla dát Erenovi signál...., jenže jsem nevěděla zda to mám udělat nebo ne....

Chvíli jsem váhala když v tom mě vyrušil Eren...
Eren: ,, Tak co se děje Akiro? Můžeme....? "
Vůbec jsem ho nevnímala
....., v tuhle chvíli jsem nevnímala nic... Protože jsem si už nebyla ničím jistá...
Eren: ,, Tak co se sakra děje?! Akiro! "

Eren: ,, Akiro!? "
Nakonec jsem udělala něco šíleného co jsem doufala že se nikdy nestane.... Že dezertuji...
Obě náušnice jsem si sundala a zahodila na zem...
,, Levi!? "
Levi se na mě zaraženě podíval a já začala jako vždycky improvizovat....

,, Musíme rychle odtud pryč! "
Levi: ,, Cože pro-"
Jenže to už začalo peklo.... Eren dal povel k odpálení aut, aniž by jsem to řekla...
,, Policie! Přišli na nás!! "

Já i Levi jsme utíkali rychle zpátky do tryskáče, zatím co nás začali pronásledovat vojáci... Oba jsme naskočili do tryskáče a rychle odletěli...

Oba zadýchání jsme si sedli do sedadel.....Jenže pak řekl Levi něco co jsem nečekala...
Levi: ,, Děkuji ti.... Kdyby jsi mě nevarovala, tak by mě možná i zabili..... "

,, Vlastně ani nevím proč jsem to udělala.... Nebo co mě k tomu vedlo... "
Levi: ,, Ale i tak jsem ti vděčný..., ať už to bylo cokoliv, zachránila jsi mi život. A takovou věc já nikdy nezapomínám. "

,, Děkuji.... "
Levi: ,, To já bych ti spíše měl poděkovat... "
Levi se zvedl ze svého sedadla a sedl si blízko ke mě natolik, že nás dělil sotva centimetr... Chytl mou tvář svou rukou a díval se mi přímo do očí...
Jenže tentokrát to bylo jiné, neměl kamennou tvář ale usmíval se....

Tohle bylo úplně poprvé co jsem ho viděla se takhle tvářit... Na nic jsem dále nemyslela a opřela si své čelo o to jeho a koukala se jen a jen na něho...

Levi: ,, Víš..., je načase abych byl k tobě upřímný.. Když jsem tě viděl prvně bral jsem tě jako pouhou oběť, ale až teď mi došlo jak slepý jsem byl... Protože když jsem teď s tebou mám pocit jako by něco zaplnilo tu hlubokou díru ve mě... "

,, C- co tím myslíš..?
Levi byl chvíli tichý, ale pak se na mě znovu podíval a mile se na mě usmál...
Ta jeho upřímnost...., nikdy by mě nenapadlo že i člověk jako on může mít nějaké city...
Levi: ,, Chci tím říct...., že...., že tě miluji Akiro.... "

Levi se začal pomalu přibližovat k mým rtům až je nakonec spojil s těmi mými...I když byl tohle úžasný moment nemohla jsem přestat ignorovat co jsem právě udělala...
,, Také tě miluji.... Ale.... "

Nakonec jsem se od něho odtáhla a hleděla jinam...
,, Ale myslím si...., že asi potřebuji trochu času, abych nad tím popřemýšlela.... "

Levi: ,, Rozumím, nemohu na tebe naléhat..."

Když jsme letěli zpátky do vily, přemýšlela jsem nad tím co jsem dnes udělala... Buď jsem udělala správně..., nebo jsem udělala největší chybu svého života....
,, Omlouvám se Erene..., je mi to moc líto."


Even a criminal can loveKde žijí příběhy. Začni objevovat