Zmijozelova pomsta

1

"Kohokoli jiného, ale ne jeho," vrčel Snape a vycenil na Minervu své žluté zuby.
"Nemám na výběr a on má kvalifikaci," namítla ředitelka Bradavic.
"Jen tu nejzákladnější," utrousil Snape posměšně a pohodil hlavou, až se mu kolem obličeje rozhoupaly jeho polodlouhé mastné vlasy.
"Nevidím jiné řešení, ty ano?" pokrčila Minerva rameny.
"Zvládnu oba předměty," řekl Snape.
"To nejde a moc dobře to víš. Hodiny se překrývají," zamračila se Minerva.
"Tak předěláme rozvrhy," navrhl Snape.
"Už jsem ho přijala," zavrtěla hlavou.
"Je to tvé poslední slovo?" vrhl po ní naštvaný pohled.
"Ano," přitakala.
"Budeš toho litovat, dej na má slova!" prskl Severus a pak za sebou zabouchl dveře. Minerva se otočila na židli a zadívala na Brumbálův portrét.
"Jak jsi to s ním mohl tak dlouho vydržet a nezabít ho přitom?" povzdechla si Minerva.
"Časem se to naučíš taky," mrkl na ni usmívající se portrét.
"Tím si nejsem tak úplně jistá. Co myslíš ty, nedělám chybu?" zeptala se ho Minerva.
"Určitě ne. Harry tu bude šťastný. A Severus si zvykne," řekl portrét prostě.
" Snad máš pravdu," přikývla Minerva a zadívala se do životopisu Harryho Pottera, který jí teď ležel na stole.

***

"…a vítám zde profesora Pottera, který od teď bude učit lektvary," zakončila svůj proslov Minerva na první slavnostní večeři. Harry povstal. Jeho místo bylo vedle Hagrida a ředitelky. Několik nebelvírských zajásalo, ozval se potlesk od Mrzimoru i Havraspáru. Zmijozel byl tiše. Ředitel jejich koleje se tvářil, jako by chtěl Harryho zaškrtit vlastníma rukama. Ty černé oči ho propalovaly celou večeři, ale měl smůlu. Harry už nebyl ten mladíček jako dřív. Nemohl ho tím svým zastrašujícím pohledem já-jsem-obávaný-profesor-Snape vyděsit. Už ne.
Po válce mnoho lidí předpokládalo, že prostě půjde dělat bystrozora. Nějakou dobu si to myslel taky, ale studium mu nevyhovovalo. Každý od něj něco očekával. Byl to na něj příliš velký tlak. A tak se rozhodl raději cestovat. Finanční prostředky na to měl. Chvíli se jen tak toulal po světě a hledal smysl života. Nechtěl být jen ten kluk, co přežil a ukončil válku. Chtěl být normální a někdy v tom roce a půl, kdy se bezcílně toulal po Americe, se zamiloval do bylinkaření a později do lektvarů. Částečně za to taky mohl jeden čaroděj, který ho nejdříve zaměstnal u sebe v Apatyce a pak mu začal ukazovat skryté taje lektvarů. Jednoho večera ho k Harryho velkému překvapení zatáhl i do své postele. A Harrymu v ní bylo velice dobře. Zůstal ještě následující tři roky, pak se rozhodl vyučit se mistrem lektvarů. Zapsal se na kurzy a pilně studoval, zdálo se to jednodušší, když mu Natan pomáhal. Jenže když dostudoval, jejich vztah se rozpadl, a tak se rozhodl vrátit do Anglie. Právě včas, protože pak přišla nabídka, kterou nemohl, ani nechtěl odmítnout. Kdo by si to kdy pomyslel, že on bude učit v Bradavicích lektvary. Jaká ironie.
Bylo jasné, že si se Snapem nesednou. To věděl už předem. Nejen kvůli choulostivým vzpomínkám, které mu Snape předal těsně po útoku Nagiiny, ale taky protože mu Harry zachránil život a Snapeovi se neskutečně příčilo, být zavázaný Potterovi. Harry věděl, že ho Snape nesnáší a že to bude složité s ním vyjít. Stačil k tomu jeden jeho chladný vražedný pohled.
Harry si na úlohu učitele velmi brzy zvykl a začal si být jistý v kramflecích. Nebyl pro něj problém mluvit před lidmi a navíc už si roli jednou učitele vystřihl a to byl o dost mladší. Navíc mě přirozenou autoritu.
Snape nevěděl, co ho štve víc, jestli Potterův samolibý přístup nebo to, že ho žáci uznávají a chodí si k němu pro radu. Jistě za Snapem chodili jen zmijozelští, jiné by vyrazil, ale přesto ho to dožíralo.
Koexistovali spolu v Bradavicích a vzájemně se propalovaly pohledy, ani jeden se nepokusil o přátelský první krok. Snape se nejednou přistihl při tom, že Pottera Salazar ví proč, pozoruje. Dívá se, co dělá, vyčkával na nějakou chybu. Ale jak se zdálo, nejspíš žádná neměla přijít. Kdyby věděl, že příležitost pomstít se Potterovi, za všechno co mu kdy udělal, za frustraci, kterou musel díky němu v brumbálových rukou zažít, nakonec přijde, nejspíš by se tetelil blahem. Ale on zatím ani jen netušil, jaká šance se mu brzy naskytne.