Posledních pár krabic a mám hotovo *oddechla jsem si* za chvilku je tady stěhovák. Odnesla jsem dolů krabice naštěstí mi s tím mamka pomáhala takže to bylo rychlejší
"Díky mami že jsi mi s tím pomohla"
" však úplně v pohodě zlatíčko" po té jsme krabice odnesli dolů na to přijel stěhovák a všechny krabice jsme naložili "dekuju mami moc" "nemáš zač hlavně dávej pozor a užij si v novém domě" "dekuju hned ti zavolám až tam dorazím" hned jsem nasedla do auta a odjela do nového domu , teď asi budu hnusná ale chápete už je mi 19 a mě to tam s rodiči už nebavilo. Po dlouhé cestě jsem konečně dorazila do nového bytu naštěstí mi pán stěhovák pomohla vyložit krabice, "dekuju moc" nemáte za to slečno" odjel a já už jen koukala po tom prazdném domě, začala jsem vybalovat krabice a dávat to tady dohromady, po nějakých těch dlouhých hodinách jsem vše vybalené měla. Už bylo 8 hodin večer "tyjo tohle mi dalo zabrat" hned jsem si šla sednout na gauč a koukat na film, hned jsem usnula byla jsem tak unavená musela jsem vstát v 6 ráno a hned vše zabalit do krabic a pak do toho dlouhá cesta
RÁNO
Hlasitý budík mě vzbudil v 7:00 "co?! Co se děje?... ahh bolí mě záda" hned jsem vstala a šla do kuchyně udělat si kafe a nějakou tu snídani udělala jsem si lívance, byl to příjemný pocit se probudit v domě be kterém ziju sama *crrr* ozval se zvonek "jezis" vykřikla jsem a hned jsem se pořádně oblékla a šla je dveřím "ano?" Ve dveřích stála jedna paní s dvoumi dcerami "dobrý den doufám že takhle brzo netuším" Já na to "ne.. ne vůbec nerušíte" "tak to jsem rada.. um já jsem Veronika Čermáková vaše sousedka a tohle jsem mi dvě dcerky Ema a Eliška.. holky pozdravte" obě dvě řekli s úsměvem na tváři "dobrý den" na to já hned říkám "dobrý den rád vás poznávám.. já jsem tvoje/jméno .. chtěla jsem přijít už včera a pozdravit vás že jsem vaše nová sousedka ale byla jsem strašně unavená tak se omlouvám" "ale úplně v pohodě a tykej mi" "dobře" hned na to mi řekla " jsou tady moc milý lidi.. třeba tamhle takový mladší kluci jsou hrozně fajn pomáhají mi" "tyjo to je dobře, hele jestli budete taky chtít někdy pomoct jsem tu klidně hned zazvoňte" řekla jsem s úsměvem "dekuju my tu pro tebe taky, tak mi už půjdeme tak pa" nashledanou" a zavřela jsem dveře
